Zpráva obviňuje jak oddíly separatistů, tak armádní a dobrovolnické jednotky a bezpečnostní složky ukrajinské vlády, že popravovaly zajatce a zabíjely civilisty při plošně vedené palbě z raketometů, minometů a děl do obytných čtvrtí.

"UNHCR se dozvěděl o popravách ukrajinských vojáků a ozbrojenců, kteří se vzdali. Úřadu bylo také nahlášeno velké množství poprav a vražd civilistů nezapojených do bojů. Zabíjení civilistů, zdravotnického personálu, duchovních či jiných osob nezapojených do bojů je považováno za válečný zločin," uvádí se ve zprávě.

Zpráva upozorňuje, že za válečný zločin se považuje také úmyslné ostřelování civilních objektů a míst osídlených civilisty. Právě bezohledné bombardování, odporující mezinárodnímu právu, způsobilo podle OSN smrt většiny civilních obětí konfliktu.

Nevládní organizace jako Human Rights Watch či Amnesty International již dříve obviňovaly vládní síly a separatisty, že se pravidelně dopouštějí mučení a poprav v oblastech, které ovládají. Obvinění přiměla Kyjev slíbit vyšetřování.

Zpráva OSN nicméně konstatuje, že v drtivé většině případů nedospělo vyšetřování k žádným výsledkům, a obviňuje ukrajinské úřady z "nedostatku vůle vyšetřit jisté případy", pokud existuje podezření, že se zločinů dopustily vládní síly. Ničím neobvyklým není krytí zločinů anebo zaujatost vyšetřovatelů. Podobně selektivní bývá i vyšetřování v oblastech kontrolovaných rebely.

"V drtivé většině případů údajných poprav a zabíjení ve válečné oblasti nedošlo k vyvození žádné odpovědnosti," konstatuje se v dokumentu, který varuje, že tato beztrestnost povzbuzuje k dalším válečným zločinům a snižuje vyhlídky na nastolení spravedlnosti.

"Často se jedině pozůstalí domáhají od úřadů vyšetřování. V některých případech to vyšetřovatelé jen zaznamenají a pod různými záminkami nic nepodnikají," píše se ve zprávě. Její příloha zmiňuje 60 případů registrovaných od ledna 2014 do května 2016.