Irácká vláda vyjádřila vůči zprávě UNAMI "vážné výhrady" a v prohlášení úřadu premiéra Núrího Málikího zpochybnila její "hodnověrnost".

Zpráva, která je zaměřena hlavně na období minulých tří měsíců, konstatuje, že lidé stále umírají při násilnostech, jejichž motivem je nepřátelství šíitů a sunnitů.

Vlnu násilí mezi těmito náboženskými společenstvími spustil pumový útok na šíitskou svatyni v Sámaře loni v únoru. Od té doby se rozhodlo opustit své domovy 117.901 rodin, tedy 707.000 lidí. 87 procent z nich odchází do středního a jižního Iráku. Počet iráckých uprchlíků za čtyři roky, tedy od začátku invaze, OSN odhaduje na víc než tři miliony. Nejvíc jich žije v okolních zemích, zejména v Jordánsku a Sýrii.

Konkrétní počet mrtvých zpráva neuvádí. UNAMI to vysvětlila tím, že irácké ministerstvo zdravotnictví vůbec poprvé neposkytlo této instituci statistické informace o obětech. Irácká vláda tvrdí, že UNAMI v minulosti tyto informace použila "nepatřičným způsobem".

V dnešním Málikího prohlášení se uvádí, že zpráva mise OSN "postrádá přesnost v prezentaci informací a věrohodnost v mnoha bodech a kromě toho není vyvážená v líčení situace v oblasti (respektování) lidských práv v Iráku", citovala agentura AFP. Navzdory plné spolupráci irácké vlády (s UNAMI) prý velká část informací obsažených ve zprávě nepochází "z věrohodných zdrojů".

UNAMI vydávala původně pravidelné zprávy o situaci v Iráku po dvou měsících, nyní přešla na čtvrtletní zpravodajství. Po zveřejnění lednové zprávy si premiér Núrí Málikí stěžoval, že počty obětí jsou tak, jak je zveřejňuje OSN, přehnané. UNAMI se hájí tím, že jejím pramenem jsou informace oficiálních iráckých institucí, konkrétně různých ministerstev, především ministerstva zdravotnictví.

Spory vyvstaly zejména kolem loňské bilance. Podle OSN přišlo loni v Iráku o život 34.000 lidí, irácká vláda však hovoří "pouze" o 23.000 obětech.

"Úřad premiéra UNAMI sdělil, že počty mrtvých obsažené v její zprávě byly nadsazené, i když je fakticky zjistilo a dodalo ministerstvo," uvedla UNAMI.

V nové zprávě UNAMI konstatuje, že nejtragičtější násilí se odehrává v Bagdádu a jeho okolí, a to navzdory bezpečnostní operaci, která v metropoli začala v polovině února. "Vláda koncem února informovala o poklesu obětí, ale v březnu počet mrtvých opět vzrostl," uvádí se v textu.

Dokument rovněž informuje, že z 37.641 vězněných Iráčanů je přes 17.800 pod dohledem koaličních vojáků. Zbylí jsou ve věznicích ministerstev spravedlnosti, vnitra, obrany a práce. Více než 2000 osob je zadržováno v kurdské autonomní oblasti.

UNAMI znepokojuje osud 3000 lidí, kteří byli zatčeni při bezpečnostní operaci v Bagdádu. Mimořádná opatření, která v Bagdádu panují, umožňují totiž předvádět lidi k výslechům bez zatykačů a zadržovat je kvůli výslechům po časově neomezenou dobu. UNAMI koalici kritizuje za prodlužování vazby a zdržování soudního řízení i v případech mnohých jiných vězňů.