Může mezi nimi být nová hvězda evropských konzervativců či muž, který chce porazit Orbána, ale také žena, která si troufá na Macrona, nebo soudce vyšetřující tragický výbuch v Bejrútu. Oni a řada dalších mohou změnit směřování světa v nadcházejícím roce. Kdo jsou tito lidé, kterým stojí podle německého týdeníku Die Welt za to věnovat pozornost?

Evropa

EU: Roberta Metsolová

Roberta MetsolováRoberta MetsolováZdroj: Wikimedia Commons, European People's Party, CC BY 2.0Evropští konzervativci, největší frakce v Evropském parlamentu, našli to, co tak dlouho hledali. Svoji hvězdu. Novou předsedkyní Evropského parlamentu by se měla v lednu stát Malťanka Roberta Metsolová. Už to je zásadní, protože tento post obvykle obsazují politici z velkých členských států. 42letá právnička a matka čtyř dětí ale všechny přesvědčila vytrvalostí a charismatem. „Většinou nikdo neví, o čem tady jednáme. Tento parlament se musí vrátit do politického životu," řekla Die Welt.

Zakladatelka společnosti Theranos Elizabeth Holmesová (uprostřed) odchází 4. ledna 2021 od soudu.
Pád mladé vizionářky. Zakladatelka Theranosu je vinna z podvodu a spiknutí

Metsolová bude mít jako předsedkyně EP významný vliv na šéfku Komise Ursulu von der Leyenovou. „Musíme přimět Evropskou komisi a vlády členských států k větší odpovědnosti k Unii a jejím hodnotám,“ dodala Metsolová. Podle zákulisních informací má právě ona největší šanci v budoucnu nahradit von der Leyenovou.


Itálie: Giorgia Meloniová

Giorgia MeloniováGiorgia MeloniováZdroj: Wikimedia Commons, Jose Antonio, CC BY 4.0Itálie by mohla mít svoji první premiérku. Giorgia Meloniová přitom otevřeně přiznává „nehysterický postoj k fašismu“. Čtyřiačtyřicetiletá Římanka je lídrem strany Fratelli d'Italia, Italští bratři, a tedy lídrem jediné v současnosti významné opoziční strany. V průzkumech přitahuje program Meloniové: tradice, víra a vlast téměř každého pátého Itala, což její stranu řadí na druhé místo. A jako lídryně případné pravicové koalice by se Meloniová mohla stát příští šéfkou kabinet, což by znamenalo, že by se k moci vrátili populisté. O tom, zda se nové volby budou letos konat, se rozhodne nejspíš v únoru.


Maďarsko: Péter Márki-Zay

Péter Márki-ZayPéter Márki-ZayZdroj: Wikimedia Commons, Sióréti Gábor, CC BY-SA 4.0Devětačtyřicetiletý politik je překvapením maďarských parlamentních voleb už nyní, přestože se budou konat až na jaře. Vše totiž nasvědčovalo, že lídrem šesti stran sjednocené opozice se stane oblíbený budapešťský starosta Gergely Karácsony. Ten se však z boje stáhl ve ve prospěch nestraníka Márki-Zaye. Nyní má starosta městečka Hódmezovásárhely velkou šanci odstavit dlouholetého premiéra Viktora Orbána, který vládne podle řady politologů stále autoritativnějším způsobem, od moci.

Otec sedmi dětí, konzervativní katolík a tržní liberál zároveň chce skoncovat s Orbánovým euroskeptickým kurzem a přepsat ústavu. Ve skutečnosti může být vítězství Márkiho-Zaye začátkem politického posunu na východním křídle EU. „Vládnoucí polští konzervativci totiž v průzkumech také ztrácí,“ napsala Gazeta Wyborcza.

Generální ředitel WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus na snímku ze 14. března 2019.
Covid se v roce 2022 podaří zastavit, budou-li země spolupracovat, říká šéf WHO


Francie: Valérie Pécresseová

Valérie PécresseováValérie PécresseováZdroj: Wikimedia Commons, Jacques Paquier, CC BY 2.0Nikdo její úspěch nečekal. Ale když na konci listopadu byla čtyřiapadesátiletá Valérie Pécresseová po úspěšných primárkách své strany Les Républicains nominována na kandidátku francouzských konzervativců v dubnových prezidentských volbách, její podpora v průzkumech okamžitě vzrostla o 11 procentních bodů na 20 procent.

„Jsem ze dvou třetin jako Merkelová, z jedné třetiny jako Thatcherová,“ říká o sobě šéfová vlády regionu Île-de-France. Klade důraz na svou ekonomickou agendu, včetně vyvedení Francie z dluhové pasti. V jednom směru se ale od Merkelové liší. V otázkách migrace udělala radikální krok k nesmiřitelnému postoji k migraci.

Pokud Pécresseová porazí Marine Le Penovou a dostane se do druhého kola, má velkou šanci porazit Emmanuela Macrona. „Stala by se tak první ženou, která by usedla v Elysejském paláci,“ uvedl Die Welt.


Velká Británie: Liz Trussová

Liz TrussováLiz TrussováZdroj: Profimedia.czV současném Londýně existuje shoda jen na málo otázkách. Hlavním viníkem sporů jsou dopady brexitu. Ovšem na jednom shoda existuje. Na jménu možného nástupce premiéra Borise Johnsona, kdyby šlo všechno dál do kopru. Potvrdil to i vánoční pozdrav britské ministryně zahraničí. Jakoby potvrdil její ambice na stěhování do Downing Street. Když Liz Trussová vemlouvavě mluvila do kamery měla za sebou starožitný glóbus a britskou vlajku. Šestačtyřicetiletá žena, která jednu ze svých dvou dcer pojmenovala Liberty, má za sebou skvělou kariéru v Konzervativní straně. Po referendu o brexitu se rychle proměnila z proevropské političky na upřímnou brexiterku. Podporuje svobodnou tržní ekonomiku a nízké daně, což z ní dělá favorita konzervativců.

Zakladatel Tesly Elon Musk
Osobnosti, které v roce 2021 ovlivnily svět: vizionář, zpěvačka i ničitelka virů


Rusko: Michail Mišustin

Michail MišustinMichail MišustinZdroj: Wikimedia Commons, premier.gov.ru, CC BY 4.0Už téměř dva roky je předsedou ruské vlády a na rozdíl od svého předchůdce Dmitrije Medveděva ho na Západě skoro nikdo nezná. Poklidný 55letý ekonom, který jako šéf ruského finančního úřadu digitalizoval státní správu, se přesto často objevuje ve večerních zprávách státní televize. Nepronáší však žádné ideologické projevy ani od něj neuslyšíte kontroverzní prohlášení. Přesto je jedním z nejambicióznějších premiérů novodobé ruské historie, píše německý týdeník Die Welt.

Správní reformou chce z ruského státu vyždímat maximum, ovšem bez politických změn. Mišustin ruší pracovní místa ve federální správě, spojuje práci ministerstev a chce sjednotit asi 800 státních IT systémů. Vše pro Putinův systém, aby i přes ekonomickou stagnaci mohl dál pokračovat. Pavel Lokšin


Amerika


USA: Kevin McCarthy

Kevin McCarthyKevin McCarthyZdroj: Wikimedia Commons, Martha McSally, volné díloKevin McCarthy ten den prokázal svou vytrvalost. Šéf republikánské menšiny v americké Sněmovně reprezentantů mluvil v listopadu osm a půl hodiny. Do pěti do rána. Byl to nejdelší souvislý projev v této sněmovně za poslední desetiletí. Republikán sice nezabránil hlasování o sociálním a klimatickém balíčku Joea Bidena, podařilo se mu jej však oddálit. Pokud půjde vše podle představ 56letého McCarthyho, mohl by v budoucnu blokovat agendu prezidenta a Demokratické strany mnohem snadněji.

Ve volbách 8. listopadu si Američané zvolí nový Kongres. A pokud demokraté ztratí většinu, jak se předpokládá, novým předsedou se pravděpodobně stane právě McCarthy. „Pak by zásadně mohl pomoci Donaldu Trumpovi vrátit se do Bílého domu,“ uvedla agentura AP.


Honduras: Xiomara Castrová

Xiomara CastrováXiomara CastrováZdroj: Profimedia.czDvaašedesátiletá Xiomara Castrová se stala první prezidentkou Hondurasu. Manželka prezidenta Manuela Zelaya, který byl v roce 2009 zbaven moci, může výrazně podpořit amerického prezidenta Joea Bidena. Z Hundurasu, který ruinují drogové gangy, totiž míří nejvíce uprchlíků ze Střední Americe k hranicím USA. Mimo jiné i kvůli téměř 70procentní chudobě.

Castrová nastoupí do úřadu 27. ledna a přináší národu naději, které se celému regionu nedostává. Pokud se jí s podporou USA podaří stabilizovat situaci v zemi, bude to mít efekt i na sousední Salvador a Guatemalu, tedy další dvě země z tzv. migračního trojúhelníku.


Asie

Libanon: Tarek Bitar

„Od této chvíle jsem garantem řádného vyšetřování. Je naší povinností vůči obětem odhalit pravdu. Nic mě nemůže zastavit," to slíbil Tarek Bitar, sedmačtyřicetiletý soudce, který vyšetřuje výbuch v Bejrútu ze 4. srpna 2020. Tehdy v přístavu libanonského hlavního města explodovaly tisíce tun špatně skladovaného dusičnanu amonného. Zabily přes 200 lidí a vyvolaly bezprecedentní krizi, která pohltila zemi.

Bitar je považován za nezávislého, což je ve zkorumpovaném Libanonu absolutní výhoda. Miliony Libanonců upadly do chudoby v důsledku let špatného hospodaření. Výbuch v Bejrútu se stal symbolem porážky státu, přičemž podle veřejného mínění politická elita nadále brání vyšetřování. Bitar ale je ochoten zasáhnout i proti mocnému Hizballáhu, který z pozadí podporuje Írán. Obvinil ho z mnoha politických vražd.

Pokud by dokázal dostat viníky před soud, mohlo by to být znamením dlouhoočekávaných změn v této zkoušené zemi.

Americký demokratický politik Harry Reid na snímku z 16. listopadu 2004.
Velikán amerických dějin. Zemřel někdejší lídr demokratů v Senátu USA Harry Reid


Turecko: Meral Aksenerová

Meral AksenerováMeral AksenerováZdroj: ČTK/ABACATurecká lira stojí jen pár eurocentů. Radikální devalvace extrémně oslabila pozici autokratického prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana. Turecká opozice, aliance šesti stran, již vede kampaň za budoucnost Turecka bez Erdogana. Volby se sice mají konat až v roce 2023, ale Meral Aksenerová je na ně připravena. Zakladatelka a šéfka nacionalistické strany IYI chce vyhrát.

Říká se jí vlčice, její náboženský konzervatismus jí navíc získává body v očích Erdoganových voličů. Až do potlačeného armádního puče v roce 2016 byla součástí koalice s Erdoganovou AKP. Dnes má strana Aksenerové šanci stát se minimálně zásadním hybatele na turecké politické scéně.


Čína: Chu Čchun-chua

Chu Čchun-chuaChu Čchun-chuaZdroj: Wikimedia Commons, kremlin.ru, CC BY 4.0Předpokládá se, že čínský prezident Si Ťin-pching bude na příštím sjezdu Komunistické strany Číny znovu kandidovat. A úspěšně. Mnohem zajímavější bude vyřešení otázky, kdo bude příštím čínským premiérem? Když čínský parlament v roce 2018 zrušil Simu funkční limit, ponechal ohraničení pro premiéra. Chu Čchun-chua, nyní jeden z místopředsedů vlády a člen politbyra, má velkou šanci nahradit současného premiéra Li Kche-čchiangha.

Pokud bude úspěšný, bude to zároveň znamení, že Siův vliv není neomezený. Chu patří totiž do jiné stranické frakce. Někteří pozorovatelé se ale domnívají, že je jedno, kdo bude premiérem. Si Ťin-pching je nejmocnějším čínským politikem od dob Mao Ce-tunga.


Afrika

Súdán: Mohammed Naji al-Assam

V roce 2019, během súdánské revoluce, strávil Mohammed Naji al-Assam tři měsíce ve vězení. Nyní se 30letý lékař a odborový předák stal tváří demokratického hnutí prosazujícího mírový odpor vůči vojenské juntě. Assam byl jedním z architektů dohody o sdílení moci mezi civilisty a armádou, která do tří let měla vést k volbám. V říjnu tento plán zničil vojenský převrat. Ale na rozdíl od nedávných převratů třeba v Mali či Čadu Súdánci vojsku vzdorují a stojí za Assamovým hnutím. Když byl armádou znovu zatčen, demonstrovaly tisíce lidí. Assam je nadějí tohoto chudého státu na přechod k demokracii s co nejmenším krveprolitím.