Ta byla zveřejněna v neděli v Curychu a její výsledky vzbudily údiv.

„Nečekal jsem, že tání ledovců postupuje tak rekordně rychle, je to neskutečné,“ řekl agentuře Reuters Pedro Skvarca, který se už studiem ledových ploch na zeměkouli zabývá více než dvacet let.

V průběhu osmdesátých a devadesátých byl úbytek z ledovců 30 centimetrů ročně. V roce 2007 se však průměrná tloušťka ztenčila o 1,5 metru, uvádí zpráva.

Například v Norsku je ale úbytek větší než tři metry. „Když si spočítáte, kolik ledovců na planetě zůstává, nemůžete nevidět ten důkaz. Žijeme v době skutečných klimatických změn,“ prohlásil Skvarca.

Oblast Antarktidy taje nejrychleji

Výchozím bodem většiny výzkumů je antarktický poloostrov. Právě ten je totiž odborníky už několik let považován za měřítko dopadu klimatických změn.

„Loňský rok byl pro tuto oblast velmi nepříznivý,“ řekl v rozhovoru reportérům Reuters Skvarca. A dodal, že nic nenasvědčuje tomu, že by se vývojový trend změnil.

Při svém tvrzení vychází z pokusu, který udělal poblíž antarktického poloostrova na ostrově Vega. Zkoumal proměnu vrcholu ledovce Devil´s Bay. „Nestačil jsem se divit, jak krátká doba stačila na pokles o půl metru,“ uvedl.

OSN informovala, že pokud by tání takto pokračovalo a došlo by k rozpuštění veškerého antarktického sněhu a ledu, hladina světových oceánů by se zvedla o 57 metrů.

Naléhavost zprávy UNEP podle odborníků podtrhuje fakt, že některé velké ledovcové šelfy se už rozpadly na kry.