Střední Evropa se v příštích desetiletích bude potýkat s úbytkem vody, občas se na starém kontinentě objeví malárie, méně lidí zemře na nemoci způsobené chladem, naopak více obětí si vyžádají vedra. To vše vyplývá ze zprávy Mezivládního panelu pro změnu podnebí, kterou tento týden v Bruselu projednávají odborníci z celého světa.

Ve střední Evropě bude podle ní stejný počet horkých dní jako dnes na jihu kontinentu. Ve střední a jižní Evropě bude ubývat vody, protože v létě bude tepleji a bude méně pršet. Do roku 2070 se tak rozroste plocha kontinentu postižená nedostatkem vody, a to z nynějších devatenácti na 35 procent. Ve střední Evropě může v létě ubýt vody v řekách až o 50 procent. Současně se na kontinentu zvyšuje riziko záplav.

Experti chtějí vymyslet pro politiky návrhy, které by oteplování zpomalily. Znamenalo by to především omezit emise kysličníku uhličitého z benzinu či uhlí. „Musíme zdanit znečišťování a spotřebu,“ sdělil na začátku jednání belgický premiér Guy Verhofstadt.