Na mumii ledového muže, jak se Ötzimu říká, se "obdivuhodným způsobem na zubech a ozubici (vazivo mezi kořenem zubu a stěnou zubního lůžka) zachovala početná onemocnění, která jsou i dnes velmi rozšířená", uvedl Frank Rühli, jenž výzkum vedl. Výsledky studie odborníkům poskytly informace o stravovacích návycích Ötziho a o evoluci zubních onemocnění.

Ačkoli jsou ostatky tohoto pravěkého člověka od jejich nálezu podrobovány důkladnému výzkumu, zuby se takové pozornosti doposud netěšily.
"Úbytek ozubice byl vždy velmi častým onemocněním, jak ukazují lebeční nálezy z doby kamenné nebo výzkum egyptských mumií," řekl Roger Seiler, který pro centrum ZEM pracuje jako dentista a který spolu s kolegy z USA a Itálie vyhodnocoval Ötziho chrup pomocí počítačové tomografie.

Trojrozměrná rekonstrukce chrupu a ústní dutiny mimo jiné přesně ukazuje, jak Ötzi postupující paradentózou trpěl. Především u stoliček Seiler zjistil, že zánět téměř odkryl špičky zubních kořenů. Ačkoli Ötzi o ústní hygienu sotva pečoval, přispěla podle vědců k očistě zubů "brusná" strava.

Paradentóza, která se vyskytuje především u lidí středního a vyššího věku, výjimečná ale není ani u mladých lidí, často souvisí s onemocnění srdce a oběhové soustavy. Již dřívější výzkumy ukázaly, že Ötzi trpěl arteriosklerózou, tedy zvápněním cév.

Konzumoval chléb či obilnou kaši

Kazy, které odborníci nalezli, ukazují na to, že Ötzi konzumoval velmi škrobovitou stravu, jako je chléb či obilná kaše. U jednoho z předních zubů pak zjistili, že odumřel zřejmě následkem úderu, odlišné zbarvení tohoto zubu je stále patrné. Chrup vykazuje i další poškození, například část jedné stoličky je odlomená, což svědčí o úraze při jídle. To mohl způsobit třeba kamínek v obilné kaši.

Ötziho ostatky patří bezesporu k nejvíce zkoumaným na světě. Dnes je mimo jiné známo, že měl hnědé oči, že zemřel asi ve 45 letech a že krátce před smrtí jedl maso z kozorožce, chleba a salát. Také se ví, že trpěl žlučovými kameny.