Naklonovaná ovce Dolly: Její zrod byl dlouho utajovaný, jméno měla podle poprsí

Málokdo na světě je slavný už jen tím, že se narodí. V historii to platilo třeba pro dědice trůnu, jejichž příchod na svět zpravidla slavila celá země. To 5. července 1996 se v Roslinově ústavu v Ediburghu odehrál porod, který uchvátil celý svět. Do života jím vstoupila malá bílá ovce, která přepsala dějiny vědy. Dolly, první živočich úspěšně naklonovaný z buňky dospělého savce.

Pavouci překvapili vědce. Jsou mnohem většími zabijáky, než se myslelo

Dolly byla výsledkem dlouhodobé snahy vědců. Ti se při sérii experimentů snažili nalézt tu nejlepší metodu, jakou vytvářet geneticky modifikovaná zvířata. „Vědci rovněž chtěli zjistit více o tom, zda lze pomocí specializované dospělé buňky, třeba z kůže či mozku, vytvořit zcela nového živočicha," připomíná web Roslinova ústavu.

Konkrétně Dolly přišla na svět metodou nukleárního transferu. „Vědci vzali buňku z mléčné žlázy šestileté ovce plemena Finn Dorset a nahradili jí jádro vajíčka skotské černohlavé ovce. Této náhradní matce se narodilo mládě 5. července 1996. Bílá hlava potomka byla jedním z prvních znaků, že bylo klonování úspěšné. Pokud by totiž mládě bylo geneticky spřízněno s matkou, která ho vynosila, mělo by černou hlavu," uvádí web Roslinova ústavu.

„Vědci se o podobný přenos pokusili u třinácti náhradních matek, zabřezla však pouze jedna. Dolly se narodila po 148 dní dlouhém těhotenství, což je u ovcí zcela běžná doba," píše encyklopedie Britannica.

Mláděti dali vědci jméno Dolly. Důvod pro volbu tohoto jména byl poněkud prozaický. „Ovce se narodila díky buňce z prsní žlázy. A proto byla pojmenovaná po americké zpěvačce Dolly Partonové, kterou proslavil jak její hlas, tak její nepřehlédnutelný hrudník," objasňuje server Scientific American.

Volba jména v devadesátých letech vyvolala spíše úsměvy, než pohoršení. Později ale vedoucí vědeckého týmu Ian Wilmut prohlásil, že bylo zvoleno s dobrým úmyslem. „Nechtěli jsme být vůči zpěvačce nebo ženám obecně neuctiví. Ovšem věda a její vysvětlování někdy pro běžné lidi mohou vyznívat až příliš vážně. A myslím, že to, jak jsme jméno vybrali, pro nás bylo v konečném důsledku velmi dobré. Ukázalo to, že jsme taky lidé," řekl Wilmut.

Tajný výzkum

Po celých sedm měsíců byly narození Dolly a její existence pečlivě utajovány. Věděl o ní pouze vědecký tým. Dokonce ani ošetřovatelé pořádně netušili, o koho že se to vlastně starají. Volba tajit příští ovčí celebritu byla na místě. Předně vědci ještě potřebovali zjistit, zda se jim skutečně povedlo vytvořit dokonalý klon ovce, které odebrali buňku z prsní žlázy.

Ne že by se předtím o klonování vědci nepokoušeli. Dolly nebyla vůbec prvním živočichem, který byl naklonován. „To, co z ní udělalo přelomový vědecký úspěch ale bylo, že byla vytvořena z buňky dospělého tvora. O takovém postupu si všichni v té době mysleli, že není možný," osvětluje web Roslinova ústavu.

Svět se zprávu o Dollyině narození dozvěděl 22. února 1997. Vědci v tomto termínu zároveň v odborném časopise Nature zveřejnili přesný postup experimentu. Média po celém světě šílela. Z malé ovce, která žila ve stádě jako každé jiné zvíře, se stala hvězda. „V týdnu po oznámení Dollyina narození Roslinův ústav zaznamenal tři tisíce telefonických hovorů z celého světa. Dolly rovněž vyvolalala velkou veřejnou debatu o možných benefitech a rizicích klonování," popisuje web ústavu.

Teoreticky by totiž postup, který využili vědci u Dolly, mohl fungovat i u lidí. Nakonec se ale podle webu Scientific American ukázalo, že u primátů podobný postup nezabral. Podle Wilmuta se navíc klonování u lidí pojí s množstvím etických výzev.

Jako gangy. Každá tlupa šimpanzů se zdraví jiným potřesením ruky, zjistili vědci

Přestože narození Dolly znamenalo velký úspěch, již po roce se ukázalo, že stav jejích chromozomů neodpovídá jejímu mladému věku. Objevily se spekulace, že od ovce, ze které byla naklonovaná, si Dolly odnesla i věk. Jednoduše řečeno, že i když má podle kalendáře rok, ve skutečnosti je o pár let starší. Toto ale vědci z Roslinova ústavu vyvrátili důkladnou lékařskou prohlídkou. Ta ukázala, že Dollyino tělo odpovídá jejímu skutečnému věku.

Život nejslavnější ovce na světě se pak několik let vyvíjel zcela normálně. „Dolly přivedla na svět celkem šest mláďat. První, Bonnie, se narodilo v dubnu roku 1998, dvojčata Sally a Rosie přišly na svět v následujícím roce a trojčata Lucy, Darcy a Cotton rok poté," uvádí web Roslinova ústavu, kde Dolly prožila celý život.

Po porodu posledních mláďat v roce 2000 se ale Dolly společně s ostatními ovcemi ve stádě nakazila plicní infekcí. Ta vyvolává u ovcí rakovinu plic. Dolly s infekcí prožila několik let. V roce 2001 jí navíc byla diagnostikována artritida, což bylo pro ovci jejího věku netypické, tu se však chovatelům dařilo potlačit. 

Jako Frodo před branami Mordoru. Izraelci můžou nechat zmizet své vojáky

Zlom nastal v únoru 2003. „Do té doby byla kvalita Dollyina života odpovídající, v roce 2003 ale začala kašlat. CT vyšetření ukázalo, že v jejích plicích roste nádor. Tým se rozhodl Dolly utratit, než aby riskoval, že bude trpět. Dolly byla uspána 14. února 2003 ve věku šesti let," uvádí web Roslinova ústavu.

Nejslavnější ovce na světě se nakonec dožila zhruba polovičního věku, než další "obyčejné" ovce stejného plemena. Přesto byl její život enormním vědeckým úspěchem a navždy zůstane zapsaný do učebnic biologie a genetiky. Ovci Dolly mimochodem mohou lidé stále vidět, a to nejen na obrázcích. Její tělo je vystaveno ve Skotském národním muzeu v Ediburghu, kde patří k nejobdivovanějším exponátům.