MQ-9 Reaper prováděl rutinní operace v mezinárodním vzdušném prostoru, když ho zaměřil a zasáhl ruský bojový letoun. Vedlo to ke ztrátě MQ-9.“ Přesně takto informovala americká armáda o incidentu, který se měl odehrát v úterý 14. března v oblasti Černého moře. Později doplnila, že dvě ruské stíhačky prováděly manévr s cílem dron odchytit, přičemž jedna z nich zasáhla jeho vrtuli. Předtím měly ruské letouny vypouštět na dron palivo a nalétávat na něj.

Podle americké armády je pravděpodobné, že při kontaktu s dronem byla poškozena i stíhačka Su-27. To by mohlo naznačovat, že se nejednalo o úmysl, ale o nehodu. Jenže… „Chování ruských pilotů bylo nebezpečné a neprofesionální. Domnívám se, že jejich činy mluví samy za sebe,“ odmítl tuto variantu mluvčí amerického letectva Patrick Ryder, kterého citoval server BBC

Ruský bojový letoun SU-27. Ilustrační snímek
Ruská stíhačka se srazila s americkým dronem. Riskantní incident, reagovaly USA

Moskva navíc obratem informovala, že ruské stíhačky nebyly s americkým dronem v kontaktu a že k jeho pádu došlo v důsledku „prudkého manévrování“.

A stejný tón zvolila ruská strana i ve středu, kdy se k událostem předchozího dne vrátil ruský velvyslanec ve Spojených státech Anatolij Antonov. „Americký bezpilotní letoun se záměrně a provokativně pohyboval směrem k ruskému území s vypnutými odpovídači,“ stojí v jeho vyjádření zveřejněném na stránkách ambasády. Diplomat podle ruských agentur rovněž celý incident označil za provokaci.

Letoun Su-27:

Zdroj: Youtube

Otázkou tedy zůstává, co, pokud vůbec něco, nejnovější epizoda tohoto nekonečného seriálu znamená pro budoucnost operací amerických dronů nad Černým mořem. „Pokud se nás snažili odradit od létaní v mezinárodním vzdušném prostoru nad Černým mořem, tak neuspěli. To se jednoduše nestane,“ uvedl pro televizi VOA bezpečnostní mluvčí Bílého domu John Kirby.

V oblasti Černého moře přitom nejde ani zdaleka o první incident mezi americkými a ruskými stroji. Ba právě naopak, tato „setkání“ byla v době před vypuknutím války na Ukrajině natolik běžná, že se jim dokonce věnovala studie think-thanku RAND

General Atomics MQ-9 Reaper. Ilustrační snímekGeneral Atomics MQ-9 Reaper. Ilustrační snímekZdroj: Profimedia

Třetí světová válka? Spíš ne 

V reakci na úterní incident zaplavily sociální sítě výkřiky varující před rozpoutáním třetí světové války. Experti ale mírní vášně. „Událost nepovede k přímému konfliktu mezi Ruskem a USA. Rusko obdobně přistupuje k americkým a spojeneckým letadlům a námořním plavidlům na různých místech po celá desetiletí, a to bez toho, aby vyvolalo konflikt,“ citoval server Kyiv Post z vyjádření Institutu pro studium války. 

Mohlo by se tedy zdát, že nejnovější epizodka skončí vzájemným obviňováním a neochotou Moskvy uznat byť jen špetku viny. Není to ale tak úplně pravda. V zájmu USA totiž zcela určitě není, aby jejich dron padl do rukou nepřítele. „Aniž bych zacházel do přílišných podrobností, mohu říci, že jsme podnikli kroky k ochraně našeho majetku. Samozřejmě nechceme, aby se tento konkrétní dron dostal do cizích rukou,“ zdůraznil Kirby. 

Ruskou raketou zasažený obytný dům v ukrajinském Charkově, 5. února 2023
Tribunál v Haagu zahájí stíhání ruských zločinů. Požádá i o vydání zatykačů

Bezpilotní víceúčelový letoun General Atomics MQ-9 Reaper byl do výzbroje americké armády zařazen v roce 2007. Ačkoli se může využívat k průzkumu, primárně je určený k ničení mobilních pozemních cílů. Poprvé byl bojově nasazen krátce po svém zařazení do amerického letectva, a to ve válce v Afghánistánu. Dron, jenž může dosáhnout maximální rychlosti 482 kilometrů v hodině, operuje ve středních výškách a při provádění průzkumných misí vydrží ve vzduchu až 30 hodin. V roce 2020 se jeho cena pohybovala kolem 18 milionů amerických dolarů (v přepočtu asi 400 milionů korun). 

K obdobným incidentům docházelo i dříve 

Asi nejznámějším incidentem souvisejícím s americkým dronem až dosud bylo sestřelení RQ-4 Global Hawk íránskými revolučními gardami, ke kterému došlo v roce 2019. Americká armáda tehdy tvrdila, že stroj byl sestřelen v době, kdy byl od íránského pobřeží vzdálen asi 34 kilometrů, podle Teheránu se tak však stalo nad územím Íránu. Jisté je tak jen to, že se událost stala v době silného napětí mezi Teheránem a Washingtonem, které způsobilo americké vypovězení jaderné dohody zahraničních mocností s Íránem z roku 2015. 

MQ-9 Reaper je považovaný za jeden z nejnebezpečnějších dronů na světě:

Zdroj: Youtube

Obdobné incidenty se však v minulosti nevyhýbaly ani Reaperům. V roce 2009 ztratili američtí piloti nad Afghánistánem kontrolu nad dronem, proto jej stíhačka preventivně sestřelila. V roce 2017 - a opět v roce 2019 - pak americké Reapery v Jemenu sestřelily povstalecké síly Hútiů. Čas od času se objevují i případy, kdy se víceúčelové letouny MQ-9 Reaper ztratily kvůli rušení signálu mezi operátorem a dronem. Tak tomu zřejmě bylo i v roce 2019, kdy italská armáda přišla o Reaper nad Libyí.