Toho dne se pilotům příliš nepovedlo přistání. Když Boeing 747-209B společnosti China Airlines přistával 7. února 1980 jako let 009 na hongkongském letišti Kai Tak, zakončení letu bylo tak nešťastné, že část ocasu stroje se odřela o přistávací dráhu. Byl to problém, ale nikdo se nezranil a letoun byl dokonce velmi brzy opět provozuschopný. Minimálně rozměry se zdálo být poškození spíše malé. Incident tak byl považován za drobnost, na kterou si po čase nikdo ani nevzpomene. Jenže opak byl pravdou.

O dvaadvacet let později se důsledky této malé nehody proměnily v katastrofu obřích rozměrů. Stejný stroj se totiž při cestě z Tchaj-wanu do Hong Kongu, označené jako let China Airlines 611, ve vzduchu doslova rozpadl na několik kusů. Zemřelo 225 lidí. A jak ukázalo vyšetřování, které zpočátku připomínalo pátrání po nevysvětlitelné záhadě, za vším stál právě zdánlivě bezvýznamný incident z roku 1980.

Zvuk bortícího se kovu. A pak ticho

Když Boeing 747-209B společnosti China Airlines vyrazil 25. května 2002 naposled na oblohu, nic nenasvědčovalo tomu, že dojde ke katastrofě. Počasí bylo sice oblačné, ovšem nijak extrémní, piloti nehlásili nic podezřelého. „Na palubě se v tu chvíli nacházelo 206 cestujících a 19 členů posádky,“ konstatuje web Taiwan Transportation Safety Board.

Trosky letu Alitalia AZ 112, který se 5. května 1972 zřítil u Palerma.
Děsivá letecká nehoda je dodnes záhadou. Byla to sabotáž mafie, tvrdí pozůstalí

Let 611 odstartoval prakticky bez zpoždění ve tři hodiny sedm minut odpoledne místního času z Hong Kongu. Vysoce zkušený kapitán Ching-Fong Yi nemluvil s řízením letového provozu o žádných problémech, a jen klidným hlasem oznamoval změny letových hladin. „V 15.16 odpoledne dostal letoun povolení vystoupat do výšky 11 tisíc metrů,“ připomíná web Simple Flying.

Jenže poté, dvacet minut po startu, náhle letoun zmizel z veškerých radarů. Z ničeho nic. Jak uvádí dokument Mayday - Smrt nad Tchajwanským průlivem i pozdější záznam odhalil, že pilot v klidu oznámil změnu letové hladiny, pak se ozval zvuk bortícího se kovu a zůstalo ticho.

Těla na hladině

Jak uvádí list The Guardian, letová cesta mezi Tchaj-wanem a Čínou patří - a už v době nehody patřila - mezi nejvytíženější na světě. Vzhledem k tomu je pokryta radary a po zmizení letadla tak rychle na poslední místo, odkud se hlásilo, vyrazily záchranné týmy. Pro cestující i posádku ale už bylo pozdě.

Letadlo se naposledy pohybovalo v oblasti nad Tchajwanským průlivem. „Záchranné jednotky nejdříve objevily nedaleko od místa na hladině olejovou skvrnu,“ psala tehdy stanice CNN.

Pak už nacházely pouze mrtvá těla na hladině průlivu. „Desítky těl záchranáři objevili nedaleko Peskadorských ostrovů, malého souostroví zhruba padesát kilometrů od Tchaj-wanu. Na jednom z ostrovů byla zbudována provizorní márnice, kam se sjeli příbuzní pasažérů. U ostrovů jednotky objevily rovněž záchranné vesty a části letounu,“ uváděla CNN. Nikdo z lidí na palubě letu 611 nepřežil.

Nejnebezpečnější aerolinky

Okamžitě se začalo spekulovat o tom, co způsobilo nehodu, která připravila o život 225 lidí. Na stole bylo několik verzí - vzhledem k napjatým politickým vztahům mezi Tchaj-wanem a Čínou se mluvilo o možnosti bombového útoku či sestřelení letounu raketou, ale zmiňoval se také výbuch palivové nádrže. „Televizní reportáže, které obsahovaly záběry trosek, podpořily spekulace o tom, že letoun ve vzduchu explodoval. Tchaj-wanské úřady tuto možnost okamžitě zpochybnily, zástupci aerolinek zase naznačili, že mohlo jít o mechanické selhání,“ zmiňuje CNN.

Letoun aerolinky používaly od roku 1979 a v době neštěstí měl nalétáno více než 64 800 hodin. Těsně před nehodou bylo rozhodnuto, že stroj společnost China Airlines prodá dopravci Orient Thai Airlines. Let z Tchai-wanu do Hong Kongu byl pro letoun předposledním v barvách původního majitele. „Dané letadlo bylo posledním strojem tohoto typu, který China Airlines provozovaly,“ připomíná list The Guardian.

Na jihozápadě Číny začalo hořet letadlo se stovkou pasažérů. Při incidentu se lehce zranilo čtyřicet lidí.
V Číně havarovalo letadlo se stovkou pasažérů. Nehodu zachytily kamery

Jak krátce po katastrofě připomněla média, reputace aerolinek China Airlines byla v době nehody letu 611 už značně pošramocená. „O společnosti se mluvilo jako o nejméně bezpečných aerolinkách světa, což zapříčinila série vážných nehod z devadesátých let. A od roku 1970 měl dopravce na kontě celkem devět nehod s obětmi na životech,“ píše CNN.

Po nové nehodě se tak na ně snesla mohutná kritika. „Kolik nevinných životů to ještě bude stát, než uvidíme změny v tchaj-wanské bezpečnosti letového provozu a v řízení China Arilines? Za méně než deset let při nehodách těchto aerolinek přišlo o život téměř sedm set lidí. Tohle nadále nemůžeme tolerovat,“ psal třeba den po nehodě list China Times, jak připomíná The Guardian.

Problém s ocasem

Vyšetřování katastrofy ovšem zpočátku připomínalo tápání ve tmě. Trosky letadla, které byly rozesety v nesmírně širokém okruhu - některé byly objeveny i na pevnině, desítky kilometrů daleko od místa, kde letoun zmizel - sice naznačovaly, že se z nějakého důvodu muselo letadlo rozpadnout už ve vzduchu, zároveň ale jejich rozmístění komplikovalo vyšetřovatelům práci.

Například palivová nádrž, která definitivně pomohla vyloučit verzi exploze, byla nalezena až více než měsíc po nehodě. Ani objevení černých skřínek příliš nepomohlo - vyšetřovatelé si jen potvrdili, že k události došlo náhle, z ničeho nic.

Trochu světla do celého pátrání vnesla zranění, objevena na tělech obětí. Většina nalezených obětí měla polámané kosti a zranění hlavy. „Nenašly se ale třeba žádné popáleniny,“ uvádí server Simple Flying.

Dvě sportovní letadla francouzské humanitární pomoci narazila do strmého svahu Smědavské hory.
Byla to hrozná tragédie, vzpomíná na pád letadel v Jizerkách pamětník

Novým úkolem vyšetřovatelů tak bylo zjistit, proč se letadlo už ve vzduchu doslova rozpadlo na několik kusů, když ho neroztrhal výbuch. Nakonec pomocí balistické analýzy zjistili, že jako první odpadla ve vzduchu z letadla jeho zadní část. To vyšetřovatele navedlo na to, aby se soustředili na možný problém právě na ocase letounu.

Příčinu neštěstí objevili po dlouhé měsíce trvající mravenčí práci, a závěry svého pátrání zveřejnili ve zprávě, která byla publikována necelé tři roky po nehodě. „Příčina katastrofy šokovala celou leteckou komunitu. A zdůraznila potřebu správného vykonávání oprav a údržeb na letounech, zejména pak na těch, které v minulosti měly nějakou nehodu,“ shrnuje server Simple Flying.

Zfušovaná oprava

Ukázalo se totiž, že celou katastrofu způsobila fušeřina při opravě následků nehody, při které byl letoun poškozen o dvaadvacet let dříve. „Na základě nahrávek, rozmístění trosek a jejich průzkumu lze shrnout, že let 611 se rozpadl ve vzduchu, při vstupu do nové letové hladiny, s vysokou pravděpodobností kvůli strukturálnímu selhání materiálu na zádi,“ uvádí zpráva vyšetřovací komise.

Oním selháním na zádi byla trhlinka, která se na ocase stroje vytvořila při nehodě z roku 1980. „Tehdy se ocas letounu odřel o přistávací dráhu,“ zmiňuje web Simple Flying.

Ovšem místo toho, aby po nehodě, která byla řádně nahlášena, technici aerolinek postupovali podle manuálu pro daný typ stroje, rozhodli se přijít s vlastním - levnějším a méně náročným - řešením. „Oprava nebyla provedena v souladu s manuálem Boeingu. Podle toho měla být poškozená část stroje odříznuta a nahrazena novou. Technici místo toho odřenou část pouze přeplátovali,“ nastiňuje web Simple Flying.

Aby toho nebylo málo, zvolené překrytí navíc ani nemělo potřebou velikost. „Celá poškozená oblast nebyla dostatečně překryta,“ píše se v závěrečné vyšetřovací zprávě.

Fušeřina techniků měla katastrofální následky. Nadto ji nepřiznali - jak zjistili vyšetřovatelé, dle dokumentů o opravě byly šrámy po nehodě z roku 1980 opraveny standardním způsobem, a na první pohled tak nikdo neměl šanci zjistit, že je něco špatně. „Ani provozní kontrola letounu těsně před vyšetřovanou událostí neodhalila špatně provedenou opravu z roku 1980 a trhliny, které se zvětšovaly pod překrytím,“ upozorňuje vyšetřovací zpráva.

Trosky letadla čínských aerolinek.
Čínské letadlo se mohlo zřítit záměrně, naznačuje nalezená černá skříňka

Bylo to, jakoby v ocasu stroje tikala časovaná bomba. Za dalších dvaadvacet let používání letadla, při neustálém stoupání a klesání, vzletech a přistáních, a s tím vším spojených změnách tlaku, se původně drobné trhlinky zvětšily na neúnosnou míru. A tlak už materiál letounu nedokázal déle vydržet.

Paradoxní na celé nehodě bylo, že materiál letadla dosloužil a stroj se zřítil přesně 22 let od zfušovaných oprav - k nehodě došlo 25. května 2002, a osudová oprava se odehrávala mezi 23. a 26. květnem 1980.

Po této děsivé katastrofě se opět celosvětově zpřísnily podmínky pro aerolinky a dopravci museli zpětně projít všechny své servisní záznamy o opravách svých letounů, případně nechat stroje vizuálně zkontrolovat, aby už k ničemu podobnému nedošlo. Velká celosvětová pozornost se také opět jednou začala soustředit na to, jak zlepšit bezpečnostní předpisy v Asii, a zejména v Číně (byť China Airlines jsou tchaj-wanské aerolinky).

Jak uvádí web University of New York - Marron Institute of Urban Management, už s prvními nehodami v 90. letech začali zahraniční dodavatelé letounů, Boeing a Airbus, nabízet asijským aerolinkám bezplatná školení či jinou pomoc. „V roce 2002 také například najalo vedení Číny jako nového ředitele úřadu pro civilní letectví Yanga Yuanyuana. Nastavil výměnný program pro představitele čínských aerolinek i lidí z řízení letového prostoru s jejich protějšky ve Spojených státech a Evropě. Také vytvořil formální kontakty mezi výrobci letadel, aby mohli oficiálně poskytovat technickou asistenci čínským aerolinkám. A povolil zahraničním vyšetřovatelům přístup na místa nehod čínských aerolinek, aby se jím řízená agentura dozvěděla co nejvíce o jejich příčinách, a dokázala tak předejít dalším nehodám,“ píše web University of New York - Marron Institute of Urban Management.