Když si po příletu do Kapského Města na letišti odskočíte na toaletu, na dveřích vás přivítá leták s instrukcí: "If it's yellow, let it mellow. If it's brown, flush it down." Tuto básničku, která ve volném překladu vyzývá, abyste splachovali jen po vykonání velké potřeby, se v rámci osvěty učí i děti v místních školách. Některé domácnosti přestaly používat splachovadla úplně. Toaletu splachují kyblíky s vodou, která se dřív použila na koupel nebo na mytí nádobí.

Kapskému městu dochází voda. Zemi sužují nebývalá sucha. Hlavní zásobárnou vody je nádrž Theewaterskloof Dam za městem. Ta však už tři roky vysychá.
Kapské Město je na suchu. Voda bude na příděl a střežená armádou

Pytle na vodu jsou skladnější, a tudíž praktičtější než objemné barely. Zdroj: Boland Water WisePrávě recyklace vody se stala nejen v Kapském Městě, ale v celém kapském regionu velkým tématem. Stoupla poptávka po systémech, které využívají použitou vodu z kuchyně a koupelny pro splachování a zavlažování zahrad, zvýšený zájem je také o barely a pytle hromadící dešťovou vodu z okapů.

Šťastlivci, co mají na pozemcích vlastní vrty a studny, si nyní přivydělávají prodejem užitkové vody pro zahrady a bazény. Za 1000 litrů si účtují obvykle 400 až 500 randů (asi 680 až 850 korun). Hůř jsou na tom drobní živnostníci, kteří ke své práci vodu nutně potřebují. Například kadeřnicím nezbývá, než poprosit zákazníky, aby si k umytí vlasů přinesli vlastních pět litrů vody v lahvích.

Elektrický bič na neplatiče

Co se vlastně stane, když denní limit spotřeby vody překročíte? Radnice vám při měsíčním vyúčtování uštědří pokutu ve výši 4000 randů (6800 korun). Pokud ty peníze v hotovosti nemáte nebo prostě odmítnete zaplatit, úředníci si to vyberou na elektřině. V JAR si totiž většina domácností elektřinu předplácí, jednotky se dobíjejí pomocí kupónů. Máte-li u města neuhrazený dluh za vodu a koupíte si kupón s elektřinou, obdržíte jen polovinu jednotek; druhá polovina částky za kupon putuje do městské kasy vůči dluhu.

To tam opravdu nejsou zdroje vody?

Zvláštní ale je, že kapský region není žádná poušť. Obklopen dvěma oceány, ozdoben hřebeny hor plných podzemních pramenů, proslulý úrodnou půdou a vinicemi, nemá teoreticky žádné předpoklady k vyschnutí. Jenomže pitná voda putující do obecních vodovodů se zde získává z nádrží, které jsou závislé na deštích. A těch bylo v uplynulých zimách poskrovnu.

Vinu za vzniklou krizi lze přičítat hlavně špatnému managementu ze strany radních, kteří se proti možnosti vyschnutí nádrží nijak nepojistili. Odhaduje se, že kanalizačním systémem pod Kapským Městem denně protečou volně do moře miliony litrů čerstvé vody z hor. Aby se ale tato voda mohla použít pro městský vodovod, musela by být zachycena, testována, chemicky ošetřena… a takový projekt bude náročný finančně i časově. Co se neudělalo doteď, během dvou měsíců se nestihne.

Stolová hora nad Kapským Městem je údajně plná pramenů, z nichž voda odtéká volně do moře, zcela nevyužitá. Zdroj: Shutterstock.com

Strach ze sucha vystřídal strach z infekcí

Hrozivý "den nula", kdy se vodovody zcela odpojí a voda bude jen na příděl, se však díky úsporám odložil z dubna na květen. Radní ocenili, že se občané ke krizi postavili ukázněně a opravdu se snaží vodou šetřit. Co víc, dokonce se začali obávat o jejich zdraví. "Pořád si můžete mít ruce, aniž byste plýtvali vodou," připomněla před pár dny manažerka zdravotnického odboru Virginia De Azevedo, podle které panuje vážné riziko, že lidé ve snaze ušetřit co nejvíce vody zanedbají základní hygienické návyky. To by znamenalo hrozbu šíření listeriózy a dalších infekcí.

Riziko představuje i pití vody ze zdánlivě čistých horských pramenů. Radní nabádají, aby lidé takovou vodu alespoň převařili nebo ji vydezinfikovali tabletami.

Nezbývá než doufat, že ke "dni nula" přesunutému na květen nakonec vůbec nedojde. V květnu totiž v Jižní Africe začíná zima a spolu s ní by měly přijít i první vydatnější deště.

Na Maledivách jsou nepokoje, prezident vyhlásil výjimečný stav
Na Maledivách je výjimečný stav, armáda obklíčila parlament