Do Číny, která je pro stošedesátimilionový muslimský Pákistán především vítanou protiváhou větší a silnější Indie, a také dodavatelem moderní vojenské techniky, zavítal Mušaraf na svou první zahraniční cestu od volebního vítězství opozice a vzniku koaliční vlády Pákistánské lidové strany (PPP) a Pákistánské muslimské ligy (PML).

Ropa žíznivé Číně

Pákistánsko-čínské partnerství chce doma oslabený Mušaraf umocnit podporou projektu na vybudování strategických produktovodů mezi oběma zeměmi.
Potrubí by podle Mušarafa mělo přes pákistánsko-čínskou hranici, vedoucí průsmyky mezi pětitisícovými štíty Himálaje, přivádět do Číny životně důležitou ropu a zemní plyn z ložisek v Perském zálivu.
„Pákistán velmi podporuje propojení Číny s Perským zálivem přes Pákistán,“ lobboval před čínskými podnikateli pákistánský prezident.
Přesvědčit čínské průmyslníky však nebude jednoduché. Plynovod z Íránu přes Pákistán do Indie, ze kterého by Islámábád chtěl vybudovat odbočku do Číny, zatím nestojí. Nejistá bezpečnostní situace na íránsko–pákistánské hranici navíc přeje spíše námořní přepravě surovin.

Proti terorismu

Obě země chtějí také prohloubit spolupráci při boji proti terorismu.
Především Peking je znepokojen rostoucí hroznou islámského extremismu v západočínské provincii Sin-ťiang obývané muslimskou menšinou Ujgurů. Podle agentury Reuters zmařili čínští agenti v březnu útok na vnitrostátní let čínských aerolinek, který plánovali teroristé s pákistánskými pasy.
Plné podpory se Mušarafovi čínští hostitelé dočkali v otázce pořádání letních olympijských her v Pekingu.
„Jde o sportovní událost. Pokud ji budeme směšovat s jinými otázkami, může to mít velmi vážné následky,“ varoval v Číně předseda pákistánské olympijské asociace Árif Hassan.
Pákistánci podle něho důrazně odmítají protesty narušující pouť olympijské pochodně. ⋌ (cb)