Na zasedání Valného shromáždění se pro dokument vyslovilo 143 zemí, 25 se zdrželo a proti vedle České republiky hlasovalo dalších osm států. Palestině, která má v OSN status pozorovatelské země, text také přiznává nová práva jako například možnost vstoupit do dalších orgánů OSN, uvádějí světová média.

Změna začne platit v příštím zasedacím období Valného shromáždění, které začíná v září. Palestinci poté budou moci sami předkládat návrhy a pozměňovací návrhy, na což zatím potřebují spolupráci jiné země. Stále však nebudou moci hlasovat nebo se stát členem RB OSN.

Demonstrace pod heslem „Zastavte kolotoč násilí – End the Cycle of Violence“ k vyjádření solidarity a účasti se všemi civilními oběťmi současné eskalace v Izraeli a Palestině, 15. října 2023, Praha. Ilustrační snímek
Jsou Palestinci nejvzdělanější národ? V televizní diskusi zazněla řada nepravd

Izraelský ministr zahraničí Jisrael Kac posílení pravomocí označil za odměnu pro palestinské teroristické hnutí Hamás, s nímž Izrael poslední měsíce válčí v Pásmu Gazy. Stanovisko Valného shromáždění označil za absurdní, uvedla agentura Reuters.

Proti návrhu byly kromě Česka a Izraele ještě Argentina, Maďarsko, Mikronésie, Nauru, Palau, Papua Nová Guinea a USA. Při hlasování se zdržela řada evropských zemí včetně Rakouska, Německa, Itálie či Ukrajiny, myšlenku palestinského členství naopak podpořily Čína, Rusko, Indie nebo také Slovensko.

Aby se Palestina mohla stát 194. členem OSN, musela by návrh na přijetí nejprve schválit Rada bezpečnosti. V dubnu takový návrh získal podporu 12 z 15 členů tohoto orgánu; Spojené státy jako jeden z pěti stálých členů s právem veta jej ovšem odmítly, Británie a Švýcarsko se zdržely. Tento výsledek přivítal Izrael, zatímco palestinská samospráva se sídlem na Izraelem okupovaném Západním břehu Jordánu jej odsoudila.

Vznik palestinského státu

Palestinci o členství v OSN usilují dlouhodobě, pozici pozorovatele získali v roce 2012. O nové projednání otázky samospráva požádala na začátku dubna. Krok přišel v době zvýšeného napětí na Západním břehu v souvislosti s postupujícím budováním židovským osad, jakož i s válkou Izraele a Hamásu v Pásmu Gazy, které je další součástí plánovaného palestinského státu.

Izrael odpověděl na útoky Hamásu ostřelováním Pásma Gazy.
Slovník k válce mezi Izraelem a Hamásem: Co je Fatah, Intifáda či Abú Nidala

Jeho vytvoření nehledě na výsledek pátečního hlasování podporují také USA a Česko. Podle českého ministra zahraničí Jana Lipavského se ale v pátek přijatá rezoluce pokouší obejít zavedené postupy pro přijímání nových členů do OSN. „To je v rozporu se záměrem Charty OSN, a proto Česko nemohlo rezoluci podpořit,“ uvedl šéf české diplomacie v prohlášení zaslaném ČTK.

Podle Charty OSN potenciální noví členové musí být „mírumilovným“ subjektem. Agentura AP poznamenala, že tento výraz před pátečním hlasováním z rezoluce vypadl. Text nicméně vyzývá Radu bezpečnosti, aby palestinské členství přehodnotila a postavila se k němu kladně.

Pokud by 15členný orgán o věci v brzké době hlasoval znovu, výsledek by byl nejspíše stejný jako v dubnu, napsala agentura Reuters. Washington aktuálně odmítá uznání palestinského státu v jiné podobě než formou bilaterální dohody Palestinců s Izraelem. A současná vláda židovského státu vznik suverénní Palestiny jednoznačně odmítá.

Boje proti Izraelem a hnutím Hamás, říjen 2023
Válka mezi Izraelem a Hamásem: Co je Pásmo Gazy, kdy a jak se zrodil konflikt

Šéf palestinské samosprávy Mahmúd Abbás uvedl, že bude nadále o plnohodnotné členství v OSN usilovat. Výsledek pátečním hlasování podle něj ukazuje, že svět je na straně Palestinců a proti izraelské okupaci.