Příliš se tím ale nesnížil tlak na premiéra Jorgose Papandrea, kterého dnes k rezignaci vyzval předseda opoziční Nové demokracie (ND) a který čelí i odporu části poslanců vlastní strany. Navíc nejvyšší činitelé dvou největších ekonomik eurozóny poprvé otevřeně naznačili možnost odchodu Řecka z měnové unie, pokud nepřijme dohodnuté řešení krize.

Francouzský prezident Nicolas Sarkozy a německá kancléřka Angela Merkelová po dnešním prvním dnu jednání summitu skupiny G20 v Cannes řekli, že záchrana eura je důležitější než záchrana Řecka a že Řecko musí prokázat, že chce zůstat v eurozóně. Již ve středu oba lídři nejvyšší řecké představitele upozornili, že Atény už nedostanou ani cent pomoci, dokud nepřijmou to, na čem se s nimi eurozóna dohodla.

Rázná vyjádření představitelů Francie a Německa byla reakcí na pondělní návrh Papandrea uspořádat v Řecku referendum o přijetí záchranného balíku od EU a MMF, kvůli němuž premiéra kritizovala jak řecká opozice, tak řada členů jeho vlastní strany, včetně několika ministrů. Dnes řecký premiér v odpoledním projevu před parlamentem řekl, že rozhodnutí o plebiscitu je pouze na Řecku. Zároveň ale upozornil, že referendu je možné se vyhnout, pokud se podaří najít širší shodu na řecké politické scéně.

Podle dnešních prohlášení předsedy hlavní opoziční strany Antonise Samarase se zdá, že jeho strana "kvůli záchraně Řecka" druhý balík zahraniční pomoci v parlamentu podpoří. Tím by pro něj hlasovaly více než dvě třetiny zákonodárců a i z Papandreova pohledu by už referendum bylo zbytečné.
O dalším fungování řecké vlády ale rozhodně shoda nepanuje. Opoziční ND, která dnes v průběhu jednání poslanců opustila parlament, požaduje vytvoření úřednické vlády, jež by zemi co nejrychleji dovedla k předčasným volbám. Papandreu, o jehož odstoupení z funkce se během dne spekulovalo, ale který zatím rezignovat odmítá, však předčasné volby považuje za nejhorší možné řešení.

O osudu vlády socialistického premiéra, který ve večerním vystoupení v parlamentu vyzval k okamžitým rozhovorům s opozicí, se rozhodne v pátek při hlasování o důvěře. Zda jej přestojí, není zatím jasné. Podle některých zdrojů již vláda, která dnes mimořádně zasedala, ztratila většinovou podporu v parlamentu. V zemi se již také spekuluje o jménu případného nového ministerského předsedy. Podle některých by jím mohl být například bývalý viceprezident Evropské centrální banky Lukas Papadimos.

Řecký ministr financí, který se jasně vyjádřil proti plebiscitu o finanční pomoci, dnes v parlamentu řekl, že jeho země musí šestou osmimiliardovou část záchranného úvěru dostat do 15. prosince, aby mohla nadále fungovat.

Evropské akcie dnes výrazně posílily, i díky naději na zrušení řeckého referenda. Západoevropský index FTSEurofirst 300 stoupl o dvě procenta na 991,32 bodu. O více než dolar i díky zprávám z Řecka vzrostly ceny ropy. Severomořská ropa Brent stoupla o 1,49 dolaru na 110,83 dolaru za barel. Americká lehká ropa WTI zdražila o 1,56 dolaru na 94,07 dolaru za barel.

Středeční kompletní výměna nejvyšších špiček řecké armády nemusí podle Reuters znepokojovat okolní svět obavami, že armáda provede puč a nastolí juntu, jako to učinila před čtyřmi desítkami let. Už dávno není takovou politickou silou, a proto jsou prý podobné spekulace nepodložené.

Otázkou Řecka i budoucností Evropské unie se nadále zabývala většina evropských novin. V komentářích přitom převládá skepse ohledně toho, zda se Řecko udrží v eurozóně a zda Evropská unie přežije ve své současné podobě.