"Je smutné, že tato tragédie, tato genocida byla bohužel první z politováníhodné řady strašných katastrof minulého století," uvedl papež ve svém nejostřeji sledovaném projevu - v prezidentském paláci při setkání s hlavou státu Seržem Sargsjanem, dalšími arménskými politiky a diplomatickým sborem. V předem rozdaném textu výraz genocida nebyl.

František poprvé označil masakry Arménů Osmanskou říší v roce 1915 za genocidu loni, čímž vyvolala nevraživou reakci tureckého vedení, které z Vatikánu stáhlo velvyslance, a to na deset měsíců.

Turecko připouští, že mnoho křesťanských Arménů žijících v Osmanské říši bylo zabito v potyčkách s osmanskými silami během války, ale zpochybňuje arménské odhady ohledně 1,5 milionu obětí a odmítá, že by masakry byly systematicky řízené a představovaly genocidu. Argumentuje také, že současně Arméni zabili mnoho muslimských Turků.

Papež dnes přiletěl do Jerevanu na třídenní návštěvu. Cesta má mít hlavně náboženský charakter. Na začátku své čtrnácté zahraniční cesty František symbolicky zavítal do katedrály arménské apoštolské církve v Ečmiadzinu vzdáleném 18 kilometrů od Jerevanu. Doprovázel jej hlavní arménský církevní představitel katolikos Karékine II.

Mše za mír

V sobotu má papež navštívit památník Cicernakaberd, kde uctí památku arménských obětí masakrů spáchaných před 101 lety. Během pobytu v Arménii rovněž hodlá mimo jiné vypustit holubici míru nedaleko tureckých hranic a společně s Karékinem II. odsloužit ekumenickou mši za mír.

František si v Arménii vysloužil velké uznání, když se loni v dubnu o vraždění Arménů zmínil jako o genocidě. Bylo však otázkou, zda tak učiní i nyní. Nedávno totiž podle agentury AP řekl, že ve svých projevech o pronásledování křesťanů dává přednost výrazu mučednictví před genocidou.