Přesun papeže do Nadžafu doprovázela přísná bezpečnostní opatření. Setkání s islámským duchovním, které se uskutečnilo u něho doma za zavřenými dveřmi, trvalo zhruba hodinu.

Podle agentury Reuters si devadesátiletý Alí Sistání vymínil, že se setká pouze s papežem - bez přítomnosti iráckého premiéra Mustafy Kázima a prezidenta Barhama Sáliha. S oběma politiky se duchovní odmítá již delší dobu bavit. Vliv duchovního na život v Iráku ale zůstává velký. V roce 2014 jeho výzvu k boji proti teroristické organizaci Islámský stát poslechlo tisíce iráckých mužů a v roce 2019 přispěl k pádu irácké vlády.

Druhý den papežovy cesty bude pokračovat náboženským setkáním na pláni u starověkého města Ur, kterého se zúčastní šíité, sunnité, jezídové i sabejci. Místo je vybráno s odkazem na proroka Abraháma, který odtud podle bible pocházel a jehož uctívají jak křesťané, tak židé a muslimové. Večer hlava katolické církve odslouží mši v Bagdádu v chaldejském kostele svatého Josefa.

Cestu do Iráku papež pojal jako podporu tamní křesťanské komunitě, která dlouhé roky trpěla sektářským násilím a perzekucemi ze strany teroristické organizace Islámský stát, a jako snahu o dialog s islámem. Františkovi předchůdci Jan Pavel II. a Benedikt XVI. se taktéž chtěli vydat do Iráku, který je považován za jednu z kolébek judaismu, křesťanství a islámu. Politická a bezpečnostní situace jim to však nedovolila.