Benedikt XVI. vyzdvihl fakt, že Libanon je místem, kde spolu po staletí žijí křesťané i muslimové, a to často v jedné rodině. „Je-li to možné v jednom domě, proč ne v celé společnosti?" tázal se.

Náboženskou svobodu označil za základní právo a vyslovil se proti slovnímu i fyzickému násilí. „Vždy je v sázce lidská důstojnost, a to jak v případě oběti, tak pachatele násilí. Je třeba odmítnout pomstu, uznat vlastní chyby, přijmout omluvu a odpustit. Pouze omluva, poskytnutá i přijatá, je trvalým základem smíření a míru," prohlásil papež.

Zmínil se o výlučnosti Blízkého východ spočívající v soužití nejrůznějších náboženských i sekulárních skupin. „V tomto kontextu by mělo být pro kohokoli možné praktikovat svou víru svobodně a bez nebezpečí. Kulturní, sociální a náboženské rozdíly by měly vést k novému druhu bratrství. Pluralitní společnost existuje jedině při vzájemném respektu a nepřetržitém dialogu. A ten není možný bez vědomí hodnot společných všem velkým kulturám," řekl Benedikt k tématu tolerance.

Blahořečil pak všem Libanoncům při úvaze o jejich státním symbolu, jímž je cedr. Jednu cedrovou sazenici papež zasadil před svým projevem v paláci. „Při pohledu na to, jakou péči bude potřebovat, než jeho větve zmohutní, jsem myslel na osud vaší země, na naděje Libanonců a všech lidí, kteří žijí v tomto regionu, zažívajícím nekonečné porodní bolesti. Prosím proto Boha, aby vám požehnal, aby požehnal Libanonu a všem národům v této oblasti, v níž se zrodila velká náboženství a vznešené kultury," dodal Benedikt.

Po obědě s patriarchy a biskupy by se měl dnes u rezidence maronitského patriarchy sejít s mladými lidmi a promluvit k nim.