List Asahi šimbun zjišťoval u místních úřadů, co se stalo s 200 miliardami jenů (asi 39 miliard korun), které Tokio vyčlenilo na hospodářskou obnovu oblastí postižených přírodním neštěstím.

V 38 prefekturách, které se nachází mimo postižený severovýchod země, 97 procent lidí zapojených do projektů podporovaných ze zmíněných veřejných fondů nebylo nijak spojeno s oblastí katastrofy.

V jednom z měst v jižní prefektuře Kagošima, která leží asi 1300 kilometrů od zničeného města Išinomaki, byly investovány tři miliony jenů (592.000 korun) na ochranu a pozorování mořských želv. Deset lidí mělo za úkol tyto živočichy počítat, když vylézají na břeh, a upozorňovat zvědavce, aby želvy nerušili. „Jen jsme ty želvy počítali, neměli jsme ani za úkol přemísťovat jejich vajíčka na bezpečná místa nebo něco takového," uvedl jeden z pověřených lidí.

Ministerstvo sociálních věcí dnes obhajovalo způsob utrácení finanční podpory s tím, že peníze byly rozdány po celé zemi s dobrými úmysly.

„Ti, kteří byli poznamenáni přírodním neštěstím, žijí po celém Japonsku, postiženy byly i dodavatelské řetězce," citovala agentura AFP jednoho z představitelů ministerstva.

Při zemětřesení a následném cunami zahynulo 11. března 2011 v severo­východním Japonsku více než 18.000 lidí. Rozsáhlé pobřežní oblasti byly zdevastovány a statisíce lidí ztratily při katastrofě své domovy. Cunami rovněž poškodilo jadernou elektrárnu Fukušima, což způsobilo největší nukleární katastrofu od Černobylu.