Situace zašla tak daleko, že není na platy nastupujících posil z dvanáctky nováčků EU, protože peníze spolykají renty pro „vysloužilce“. „Noví úředníci z těchto zemí, kteří prošli výběrovým sítem, nemohou nastoupit do zaměstnání, protože nejsou peníze na jejich platy. Jsou vlastně na ulici. Čekají, zda se zvýší rozpočet,“ řekl Deníku zaměstnanec Evropského parlamentu Jan Tlamycha.

Ještě před deseti lety vyplácela EU na důchodech úředníků jen 225 milionů eur ročně. Teď to bude čtyřikrát tolik. A v dalších letech se situace ještě zhorší: Každý rok přibude šest procent úředníků -penzistů. „Unie sedí na časované bombě. Je neúnosné, že členské země posílají miliony eur jen na úřednický aparát,“ tvrdí členka kontrolního výboru Inge Grässlerová.

Přitom se často stává, že vznikají v Bruselu úřady, které se svou prací kryjí s jinými, již existujícími. Úředníci ze staré patnáctky, kteří nastoupili před rokem 2004, mohou odejít do důchodu po odpracování 20 let, a to dokonce hned po dosažení věku 50 let. Doživotně pak berou vysoký důchod. Ti, kteří nastoupili po roce 2004, to mají horší. Do penze mají odejít v 63 letech. Sami úředníci si na důchod do speciálního fondu přispívají deseti procenty.

Zbylých devadesát procent jejich renty pak platí členské země. Brát evropský důchod se vyplatí. Činí totiž 70 procent předchozí mzdy, zatímco v ČR je to například jen 40 procent.