Tříletý pitbull Russ se Rodriguezovi ztratil během dovolené v oblasti jezera Tahoe v okresu El Dorádo, kam si vyrazil společně se čtyřmi kamarády stanovat. „Zaběhl se, když se někoho venku lekl,“ sdělil stanici CNN jeho majitel, který psa hledal ještě dlouhé hodiny poté, co zmizel v lese. Když s přáteli nepochodili, obvolal místní útulky a nahlásil, že se mu Russ ztratil v naději, že mu zavolají zpátky. 

Okolí pohltily plameny

V následujících dnech ale přišla pohroma, kterou nikdo nečekal. V okolí místa, kde stanovali, začaly řádit divoké lesní požáry. Jak se oheň s neuvěřitelnou rychlostí rozšiřoval, donutilo to celou místní komunitu k evakuaci. Rodriguez proto nemohl pokračovat v hledání a musel odejít bez svého čtyřnohého přítele.

Požár Caldor tehdy zničil přes tisíc budov a téměř 81 tisíc hektarů země kolem kalifornské a nevadské hranice. Rodriguez se musel vyrovnat s tím, že je možná Russ mrtvý. „Po měsících bez odezvy jsem doufal, že je u jiného pána v dobrých rukou,“ sdělil.

O téměř čtyři měsíce později zahlédl 16. prosince v blízkosti komunity Twin Peaks náhodný lyžař u stromu psa schouleného do klubíčka. Bylo to jen kousek na západ od města South Lake Tahoe, nedaleko nějž se Russ ztratil.

Na záchrannou výpravu pro mrznoucího psa se vydaly dvě dobrovolnice z neziskové organizace Thaoe PAWS & TLC 4 Furry Friends, která pomáhá hledat a zachraňovat ztracená zvířata v divočině. Spolupracoval s nimi ještě strážník Kyle Shumaker, který do organizace zavolal poté, co zjistil, že se ke zvířeti nedostane.

| Video: Youtube

Mise se ujaly Leona Allenová a Elsa Gauleová. Jakmile se o zvířeti ve sněhu dozvěděly, okamžitě se vrhly na přípravy a během pár chvil už byly na cestě. „Neváhaly jsme. Věděly jsme, že jsou tam jen dva možná konce. Buď ho najdeme anebo nepřežije noc,“ popisovala Allenová, která v organizaci dobrovolničí už třetím rokem. Pro její kolegyni to byl úplně první případ, ke kterému vyrážela.

Záchranná akce

Celá záchrana byla týmová práce. Shumaker ženám donesl sáně, na kterých plánovaly psa svést dolů a sám čekal pod kopcem s autem, aby ho mohl co nejrychleji dovézt do bezpečí. Allanová a Gauleová se vydaly prudkým zasněženým kopcem vzhůru. Jak se prodíraly napadaným sněhem, cítily, jak teplota kolem nich už z tak minusových teplot klesá ještě níž.

Allenová po chvíli našla psí stopy a jako první se po nich vydala. Modlila se, aby nepřišly pozdě. „U kmenu jedle jsem uviděla tmavou masu něčeho a i když jsem si myslela, že je to on, vůbec se nehýbal,“ popsala první děsivé chvíle rychlejší žena. Štěstí ten den ale stálo na jejich straně a ona si mohla oddechnout. Russ totiž zvedl hlavu a podíval se na ni.

Gauleová byla pár metrů za její kolegyní, když uslyšela křik. „Nejdříve jsem si nebyla jistá, co přesně na mě volá,“ pousmívá se. Během chvíle se naštěstí ukázalo, že ji její kolegyně informuje o dobrých zprávách.

Dalším krokem bylo odvézt zvíře do bezpečí. Russ nebyl v dobré kondici. Přítomnost lidí vnímal jako hrozbu a bál se. Dokonce na dvě neznámé i zavrčel. Obě ženy si ale stojí za tím, že to bylo kvůli strachu, nikoliv z agrese.

Poté, co se ho pokusily vylákat pamlsky, se Gauleová rozhodla pomalu se přiblížit. Opatrně se k němu natáhla. „Dala jsem mu ruku pod bradu a on si do ní okamžitě položil hlavu,“ popsala jeho reakci. V ten moment věděly, že mají první část záchrany vyhranou. Černý pes před nimi jim důvěřoval a nechal se sebou dělat, co se jim zachtělo.

Proto ho zabalily do deky a Allenová si Russe položila na klín. Společně s ním se nechala vést na saních a co nejrychleji se opatrně pohybovaly dolů ke strážníkovi s autem. „Každá sekunda se počítala. Ten pes tam byl většinu ledového dne,“ dodala při vzpomínce na jejich cestu. Celá výprava ženám trvala několik hodin. 

Přežil požáry i mráz

Jakmile se dostaly k Shumakerovi, muž odvezl nalezeného psa okamžitě k veterináři. I přes to, že byl v divočině odkázán jen sám na sebe, vyšetření ukázalo, že je v pořádku. Během několika měsíců přežil divoké lesní požáry a teploty hluboko pod nulou, přičemž si z toho odnesl převážně jen lehkou podvýživu.

„Psi se v takových případech dostanou do módu přežití,“ sdělila ředitelka neziskové organizace Wendy Jones. „Jsou extrémně chytří. Je to jako kdybyste zapnuli vypínač a jejich mozek se vypne a tento mód se zapne,“ vysvětlila, jak většina psů dokáže přežít tak dlouhou dobu v přírodě i přes to, že se o sebe nikdy nemuseli takto starat.

Během několika dní, kdy Russe dávali do psychické i fyzické pohody, se pomocí mikročipu snažili dobrovolníci najít jeho majitele. Jak Allenová, tak Gauleová Russe pravidelně navštěvovaly a obě s potěšením zaznamenaly jeho něžnost a laskavost. „Pitbullové si svou špatnou reputaci opravdu nezaslouží,“ dodala Allenová, která celou cestu z hory dolů seděla s Russem na klíně a koukala mu přímo do obličeje bez sebemenšího strachu, že by mohl zaútočit.

Po pár dnech se jim konečně povedlo kontaktovat zoufalého majitele - Rodrigueze. Mladý muž si okamžitě s radostí v srdci začal plánovat příjezd pro svého dlouho ztraceného přítele. „Byl jsem nadšením bez sebe,“ popisuje první momenty po zjištění, že se Russ našel. Dodal, že se těšil na to, až mu pomůže najít cestu zpátky domů.

Dva dny po Vánocích se Russ znovu setkal se svým milovaným pánem. „Když jsme se poprvé znovu viděli, byl trošku zmatený, pohublý, ale jinak vypadal skvěle,“ dodal Rodriguez, který si nalezeného psa odvezl zpátky domů k jeho psím sourozencům.