Může jít o širší problém v rámci celé oblasti, poznamenal Markin s tím, že vyšetřovatelé nyní prověřují více podobných výcvikových center, která mohla vydávat falešné licence. Kolik jich už nefunguje, zatím není možné říci, jsou prý ale nejméně dvě: místo, kde měl vykonat výcvik kapitán a druhé, kde měl trénovat kopilot zříceného letounu.

V souvislosti s nehodou ze 17. listopadu, při které zahynul i syn prezidenta autonomního Tatarstánu, dosud nebyla vznesena žádná obvinění. Podle odborníků první výsledky vyšetřování naznačují, že příčinou havárie byla ztráta rychlosti stroje v důsledku chyby pilota, který se údajně s letounem vůbec poprvé pokoušel o opakované přistání.

Měl být přeškolen

Podle mluvčího Markina pilot zříceného letadla dříve pracoval jako navigátor a údajně se přeškolil na pilota letounů typu Boeing. „Vyšetřovatele ale mají určité pochybnosti, zda výcvik skutečně absolvoval," řekl Markin.

Letadlo směřovalo z Moskvy do Kazaně. Pilotům se údajně na první pokus nepodařilo zvládnout přistávací manévr a rozhodli se přistání zopakovat. Spustili motory na plný výkon a snažili se prudce zvýšit letovou hladinu. Přitom ale stroj ztratil rychlost, kterou se posádka snažila znovu získat prudkým klesáním. Ve výšce 700 metrů se klesání změnilo ve střemhlavý let a Boeing pod úhlem 75 stupňů a v rychlosti 450 kilometrů za hodinu narazil do země.

Záznamy z palubního zapisovače potvrdily, že motory fungovaly až do zřícení letounu zcela normálně. Záznam z konverzace v kokpitu havarovaného boeingu vyšetřovatelé ještě nezveřejnili.