Mayová vyloučila tvrdý brexit. Po odchodu z EU chce přechodné období

22. 9. 2017

Britská premiérka Theresa Mayová během svého projevu ve Florencii mimo jiné uvedla, že by po odchodu Británie z Evropské unie mělo existovat přechodné dvouleté období. Během této lhůty by Spojené království a členské země měly mít vzájemně přístup na své trhy a nadále by platila unijní pravidla. Práva občanů EU žijících v Británii budou podle ní zachována. Británie se také nehodlá svým odchodem z EU zbavovat závazků ohledně zachovávání mezinárodní bezpečnosti.

Theresa Mayová na tiskové konferenci v italské Florencii

Kliknutím zvětšíte

Theresa Mayová na tiskové konferenci v italské Florencii | Foto: ČTK/PA/Jeff J Mitchell

Theresa Mayová zahájila svůj projev slovy: "Chceme být vaším nejsilnějším přítelem a partnerem, aby Evropská unie i Spojené království vzkvétaly bok po boku." Zároveň dodala, že Spojené království v EU „nikdy nebylo zcela doma.“

„Procházíme kritickým obdobím v historii vztahu Velké Británie a Evropské unie. Britové se rozhodli, že odejdou z EU a budou svobodným národem a budou si stanovovat vlastní cestu. Naše země však Evropu nikdy zcela neopustí. Pro mnohé je to vzrušující období, pro jiné je to čas starostí, já se dívám do budoucnosti s optimismem,“ řekla v projevu Mayová.

Podle britské premiérky by však mělo existovat po odchodu Británie z EU přechodné období asi dvou let, aby se Londýn přizpůsobil novým pravidlům. Během této lhůty by Spojené království a členské země měly vzájemně přístup na své trhy a nadále by platila unijní pravidla, navrhla. Zároveň vyloučila možnost tzv. tvrdého brexitu.

VIDEO: Brexit nechceme, milujeme Evropskou unii, volal Londýn

Poznamenala současně, že Británie nemůže mít výhody bez povinností. Potvrdila, že země bude přispívat do rozpočtu EU. „Chceme dále pokračovat v příspěvcích,“ řekla Mayová, ovšem s tím, že musejí být spravedlivé. Částku neuvedla.

Pokračovat by měla také například spolupráce v bezpečnostní oblasti. EU i Británie podle premiérky čelí stejným hrozbám a sdílejí tytéž hodnoty: „Migrace a terorismus představují hlavní výzvy, ale mohou taky představovat to, co nás spojuje. Británie bude stát vždy po boku svých spojenců při obraně svých hodnot. Naše odhodlání bránit bezpečnost našich sousedů zůstává nezměněné, jen to uděláme jako suverénní stát.“

Londýn rovněž slibuje, že práva občanů EU žijících v Británii budou zachována. Premiérka vyzdvihla, že v přechodném období bude dál platit svoboda pochybu, ale pro nově příchozí bude zaveden registrační systém. Lidé, kteří už žijí v Británii, se ale nemají bát. „Zavázali jsme se že se postaráme o evropské občany v Británii i o britské občany v EU,“ uvedla.

Německo: Merkelová v neděli nejspíš vyhraje, další vývoj je ale otevřený

Britský plán se ale nelíbí europoslancům - část jich pohrozila, že kvůli tomu vetuje konečnou dohodu. EU chce, aby byl v případě práv cizinců v Británii finálním arbitrem nadále Evropský soudní dvůr v Lucemburku, což Londýn odmítá.

Nedávno britský ministr pro migraci Brandon Lewis prohlásil, že volný pohyb pracovníků mezi Británií a EU skončí ve chvíli, kdy země opustí evropský blok. Na jaře 2019 už ale podle něj bude platit nový imigrační systém.

Británie by měla opustit osmadvacítku na konci března 2019. V první části rozhovorů se scházejí zástupci Londýna a Bruselu každý měsíc na čtyři dny v belgické metropoli a centru Unie.