O většinu poprav (84 procent) se podělila čtveřice zemí. Irán, Saúdská Arábie, Irák a Pákistán – a to přesně v tomto pořadí.
Do statistik ovšem nebyla zahrnuta Čína, která podle neoficiálních informací stále zůstává největším světovým popravcem. „Skutečný počet poprav provedených v Číně je zahalen tajemstvím, dostupné odhady ale mluví o tisících popravených,“ tvrdí hnutí.
Již druhým rokem za sebou chybí v první pětici nelichotivého žebříčku Spojené státy. A to přesto, že počet poprav oproti předešlému roku mírně vzrostl.
V loňském roce přistoupilo k vykonání trestu smrti 23 zemí světa, přičemž nejméně 15 z nich uložilo hrdelní trest i za drogové delikty, upozorňuje deník Washington Post. Například v Saúdské Arábii tvoří drogoví dealeři až čtyřicet procent popravených.
Jedinou evropskou zemí, v níž byl loni vykonán trest smrti, bylo Bělorusko. Podle Amnesty International se loni v Bělorusku uskutečnily nejméně dvě popravy, přičemž další čtyři obžalovaní byli k trestu smrti odsouzeni.
K popravení odsouzených docházelo čtyřmi různými způsoby. A to zastřelením, oběšením, setnutím hlavy či prostřednictvím smrtící injekce.
V mnoha státech, které stále praktikují trest smrti, nesplňuje soudní proces mezinárodní normy spravedlivého soudu. Zejména v Bahrajnu, Číně, Iránu, Iráku a Saúdské Arábii často dochází k vynucení si přiznání prostřednictvím mučení, upozorňuje hnutí.
Za pozitivní považuje Amnesty International vývoj v subsaharské Africe, v níž v loňském roce došlo k výraznému poklesu počtu vykonaných trestů smrti. Trest smrti v loňském roce zrušily Ghana či Keňa, ke kterým by se v blízké budoucnosti měly přidat také Burkina Faso a Čad.
„Je na čase, aby zbytek světa následoval příkladu těchto zemí a přistoupil ke zrušení trestu smrti. Ten totiž patří pouze do učebnic dějepisu,“ citoval Washington Post generálního tajemníka Amnesty International Salila Shettyho.