Zástupci separatistického moldavského regionu Podněstří ve středu požádali ruskou Dumu o ochranu více než 220 tisíc tamních ruských občanů před tlakem prozápadní vlády v Moldavsku.

Představitelé regionu podél hranic s Ukrajinou nesouhlasí s novými dovozními cly pro tamní společnosti, která uvalil Kišiněv při svých snahách sjednotit hospodářství země dle legislativy Evropské unie, k níž se chce připojit. Prohlásili, že opatření poškozují místní obyvatele a podniky. „Chtějí zničit náš hospodářský potenciál,“ uvedl podle agentury AP předseda Nejvyšší rady Podněstří Alexander Koršunov.

Co se stane ve válce na Ukrajině v následujícím roce? Analytici odhadují vývoj:

Válka na Ukrajině: Z mnoha domů zůstaly trosky.
Analytici odhadují vývoj války: Ukrajina ztratí Donbas, ale zaměří se na Krym

Úředníci přijali rezoluci před čtvrtečním projevem ruského prezidenta Vladimira Putina. Ten v něm ale na výzvu nereagoval. Moldavští zákonodárci ji označili za propagandistickou akci. „Žádná eskalace nehrozí,“ uvedli pro agenturu AP.

Obavy z ruského zásahu

Přesto podle amerického Institutu pro studium války v Moldavsku v posledních dnech panují obavy, že separatisté vyhlásí referendum o připojení regionu k Rusku. „Putin by v nejnebezpečnějším případě mohl vyhlásit anexi Podněstří,“ varovali v analýze experti.

Separatisté žádají Putina o pomoc:

Zdroj: Youtube

Odborníci ale dodali, že tento scénář je nepravděpodobný. S tím souhlasí i publicista specializující se na tamní politiku Jurij Bohdanov. „Rusko nemůže eskalovat situaci vojensky kvůli válce na Ukrajině, ale může se zapojit politicky,“ uvedl pro ukrajinský server Espreso.tv.

Ke spekulacím o anexi se vyjádřila také mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová. „Lidi v Kišiněvě a v NATO zachvátila panika,“ uvedla podle agentury AP. Pro agenturu Ria Novosti pak řekla, že zájmy krajanů v Podněstří jsou pro Rusko prioritou.

Situaci pozorně sledují i Spojené státy americké. „Vzhledem ke stále agresivnější roli Ruska v Evropě pečlivě sledujeme ruské akce v Podněstří,“ uvedl pro The Guardian mluvčí amerického ministerstva zahraničí Matthew Miller.

Macron nevyloučil nasazení vojsk na Ukrajině:

Francouzský prezident Emmanuel Macron
Nejsilnější slova od začátku války. Macron nevyloučil nasazení vojsk na Ukrajině

Lidé v oblasti žijí ve strachu z otevřeného konfliktu. „Neustále mám telefonáty, ve kterých se mě ptají, zda je bezpečné zůstat v Moldavsku,“ sdělil pro televizní stanici Al Džazíra vedoucí sdružení Iniciativy pro mír Alexandru Flenčea. Obavy z války jsou ale podle analytiků zbytečné, jelikož moldavská vláda se chce vyhnout krveprolití. Prezidentka Maia Sanduová prohlásila, že její země bude i nadále usilovat mírové řešení podněsterské otázky.

Moldavsko je již dlouhou dobu cílem Kremlu, který se v zemi snaží zvýšit svůj vliv. Loni unikly dokumenty, podle kterých Rusko plánovalo v Kišiněvě vyvolat převrat. Moskva však nařčení odmítla.

Krvavá minulost

Podněstří funguje jako nezávislý stát, který je však podle mezinárodního práva součástí Moldavska, jelikož jej neuznal žádný člen OSN. Má ale podporu Ruska, jež v oblasti v roce 1992 po konfliktu mezi separatisty a moldavskou vládou rozmístilo více než tisíc vojáků jako mírové síly. Ve válce během necelých tří měsíců zemřely stovky lidí.

V Podněstří panuje vyhrocená situace již mnoho let:

Zdroj: Youtube

Od té doby je Podněstří autonomní oblastí, kde je stále silně zakořeněná symbolika sovětského svazu. Země v roce 2001 založila Společenství neuznaných států, ke kterému se připojily další sporné regiony Náhorní Karabach, Abcházie a Jižní Osetie, v nichž má Kreml rovněž své zájmy, vojáky a vliv.