Deník

Volby do sněmovny začínají za

Nahrávám odpočet ...
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Pohled na globální oteplování vědce stále rozděluje

Kodaň/Praha – Hrozba oteplování atmosféry Země v důsledku lidské činnost je nepochybně nejdiskutovanější klimatologickou hypotézou současnosti. Výzvy k řešení tohoto problému se staly součástí projevů nejen vědců, ale i řady světových politiků.

3.12.2009 6
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: NASA

Teze o globálním oteplování a jeho katastrofálních důsledcích má však kromě stoupenců i odpůrce. Vlivným zastáncem teorie antropogenního (člověkem způsobeného) globálního oteplování je Mezivládní panel pro změny klimatu (IPCC).

Závěr? Mohou za to lidé

Založen byl v roce 1988 jako společný orgán Programu OSN pro životní prostředí (UNEP) a Světové meteorologické organizace (WMO). Od počátku 90. let vydalo IPCC již čtyři hodnotící zprávy. V té poslední, která pochází z roku 2007, došli její autoři mimo jiné k závěru, že většina oteplování atmosféry v posledních padesáti letech byla „velmi pravděpodobně“ způsobena nárůstem emisí skleníkových plynů produkovaných lid­mi. V roce 2007 získala IPCC Nobelovu cenu za mír, o kterou se podělila s Alem Gorem. Právě tento někdejší americký viceprezident a autor i v Česku vydané knihy Nepříjemná pravda je asi nejznámějším jednotlivcem, jehož jméno je s globálním oteplováním spojováno.

Sternova zpráva

Problematika ohřívání atmosféry však není pouze klimatologický problém, ale má přesah i do dalších oborů. Na podzim 2006 vzbudila velkou pozornost rozsáhlá studie vypracovaná ekonomem Nicholasem Sternem pro britskou vládu. Takzvaná Sternova zpráva odhadovala, že pokud se co nejdříve nezačnou omezovat emise plynů, utrpí globální ekonomika každoroční ztrátu pěti, a za určitých podmínek až 20 procent HDP. Naproti tomu zmrazení emisí na aktuálních hodnotách by stálo jen jedno procento HDP. Sternova zpráva však vyvolala odmítavou reakci některých vědců, podle nichž je politicky motivovaná, nadhodnocuje rizika a podceňuje náklady.

Hypotéza lidského podílu na růstu průměrných teplot není vědeckou komunitou přijímána jednomyslně, na což upozorňovala mimo jiné i takzvaná Lipská deklarace z roku 1995. Podle části vědců mohou být současné změny teplot pokračováním přirozených výkyvů, které zemské klima provázely i v minulosti. Příčinou těchto změn mohou být vnější faktory jako vyšší sluneční aktivita, odchylky v rotaci zemské osy a podobně.

Další skupina kritiků, reprezentovaná například autorem známé knihy Skeptický ekolog Björnem Lomborgem, tezi o podílu člověka na globálním oteplování přijímá. Odmítá však tvrzení o těžkých a nezvratných důsledcích tohoto jevu, jež považuje za přehnaná a bránící racionálnímu rozhodování.

Rozvrat zemského klimatu

Častým cílem kritiky bývá kromě samotné teorie antropogenního oteplování i Kjótský protokol, který je podle skeptiků příliš nákladný a málo účinný. V roce 1998 iniciovala nezisková organizace Oregonský institut věd a medicíny (OISM) petici, jejíž signatáři žádali, aby se USA k protokolu nepřipojovaly. Dokument známý jako Oregonská petice se odvolává na neexistenci přesvědčivých důkazů o tom, že lidmi produkované emise v dohledné budoucnosti způsobí katastrofální oteplování atmosféry a rozvrat zemského klimatu.

Nejenom v českém prostředí patří k nejznámějším kritikům podobných snah o regulaci emisí skleníkových plynů prezident Václav Klaus. Ve své knize Modrá, nikoliv zelená planeta varuje, že současná debata o globálním oteplování je ve skutečnosti debatou o lidské svobodě, která je podle jeho názoru ohrožena.

Globální oteplování v otázkách a odpovědích

Co je globální oteplování?
Pod pojmem globální oteplování se obecně rozumí nárůst teploty Země v důsledku zvyšování koncentrací skleníkových plynů v atmosféře a přirozené variability klimatu. Podle údajů Sekretariátu Rámcové konvence OSN o změnách klimatu (UNFCCC) se průměrná teplota za posledních 100 let zvedla o 0,74 stupně Celsia.

Co globální oteplování způsobuje?
Část vědců a vědeckých organizací vidí přímou souvislost mezi zvyšováním teploty a lidskou činností. Podle nich lidstvo využíváním fosilních paliv produkuje velké množství skleníkových plynů, které přispívají k ohřívání atmosféry.
Teorie antropogenního (člověkem způsobeného) oteplování má však i své odpůrce. Podle nich není vztah mezi oteplováním a lidskou činností jasně prokázaný a může jít o přirozený jev, který provází klima od pradávna. Jako možnou příčinu těchto výkyvů uvádějí například změny sluneční aktivity či drobné odchylky v rotaci zemské osy.

Co je to skleníkový efekt?
Takzvaný skleníkový efekt je důsledkem schopnosti atmosféry propouštět sluneční záření a zároveň zadržovat teplo odražené od zemského povrchu. Jde o jev, jenž je za normálních okolností pro Zemi přínosný, protože bez něj by průměrná teplota na naší planetě klesla asi na minus 18 stupňů Celsia. Značná část vědců se však obává, že lidstvo zvýšenou produkcí skleníkových plynů tento efekt nežádoucím způsobem stupňuje, a způsobuje tak globální oteplování.

Jaké jsou nejvýznamnější skleníkové plyny?
Nejrozšířenějším skleníkovým plynem produkovaným v souvislosti s lidskou činností je oxid uhličitý. Spolu s vodními parami je zodpovědný za největší část skleníkového efektu. Kromě oxidu uhličitého jsou do kategorie skleníkových plynů řazeny také ozón, metan, oxid dusný a halogenované uhlovodíky.

Kdo jsou největší producenti CO2 ve světě?
Největším producentem oxidu uhličitého v roce 2008 byla Čína, která vypustila do atmosféry přibližně 6,8 miliardy tun CO2. Následují Spojené státy (6,4 miliardy tun), Rusko (1,7 miliardy tun), Indie (1,4 miliardy tun) a Japonsko (1,4 miliardy tun). Největším evropským znečišťovatelem bylo Německo s 857 miliony tun oxidu uhličitého.*

Jaké následky může globální oteplování mít?
K často zmiňovaným následkům globálního oteplování patří tání ledovců a s ním spojený růst hladiny oceánů, který může ohrozit nízko položené přímořské oblasti. Dále je mu připisován častější výskyt extrémních povětrnostních jevů jako jsou záplavy, velká vedra nebo hurikány. Někteří vědci také varují před možností většího rozšíření malárie a dalších chorob. Vážnost zmíněných hrozeb a míra jejich dopadu na život na Zemi je však stále předmětem sporů.

Jaká významná jednání o globálním oteplování už proběhla?
První velká konference OSN o životním prostředí se konala v červnu 1972 ve Stockholmu. Přesně o 20 let později byla na takzvaném Summitu Země v brazilském Riu de Janeiro přijata Rámcová konvence OSN o změnách klimatu.
Dalším důležitým milníkem byl Summit OSN o změnách klimatu, jenž se konal v prosinci 1997 v japonském Kjótu. Jeho výsledkem byl takzvaný Kjótský protokol, v němž se některé vyspělé země zavázaly omezit v letech 2008 až 2012 exhalace skleníkových plynů průměrně o pět procent ve srovnání s rokem 1990.
Před dvěma lety se konala v Indonésii další klimatická konference OSN, jejímž výstupem byla takzvaná cestovní mapy z Bali. Ta stanovila „jízdní řád“ jednání, která mají vést k přijetí nástupce Kjótského protokolu. Ten by mohl vzejít z jednání v dánské Kodani za několik dní.

Zdroj: Institut für Regenerative Energiewirtschaf­t (IWR)

Tomáš Dušek

Autor: ČTK

3.12.2009 VSTUP DO DISKUSE 6
SDÍLEJ:
5

Národ krabičkářů. Čeští zaměstnanci si nejčastěji nosí k obědu jídlo z domova

Podzim, ilustrační foto.
3

V Česku pátý den v řadě padly teplotní rekordy, hlavně na východě

AKTUALIZOVÁNO

Ke stávce se připojilo na sedm tisíc ordinací. Zavřely i některé lékárny

Zhruba třetina praktických a dětských lékařů a ambulantních specialistů dnes neotevřela své ordinace na protest proti nedostatku financí a proti zavedení elektronického receptu od příštího ledna. K akci se připojila i asi šestina lékáren, které byly půl hodiny mimo provoz.

Úmrtí europoslance Ransdorfa prošetřila policie. Nic protiprávního nezjistila

Pražská policie odložila prošetřování okolností úmrtí europoslance Miloslava Ransdorfa (KSČM) s tím, že nezjistila nic protiprávního. Dnes to uvedl policejní mluvčí Tomáš Hulan. Ransdorf náhle zemřel loni v lednu ve věku 62 let. O prošetření smrti usilovala politikova rodina, která skon dávala do souvislosti s Ransdorfovým zadržením ve Švýcarsku.

V Amazonii se zřítilo letadlo Greenpace, zahynula jedna žena

Malé letadlo využívané mezinárodní ekologickou organizací Greenpeace se zřítilo v úterý ve státě Amazonas v severní Brazílii. Zahynula devětadvacetiletá Švédka, pilot a tři další cestující byli zraněni. Příčina nehody zatím není známa.

Úroky hypoték v září vzrostly. Za celý rok se čekají rekordní objemy

V září vzrostla průměrná úroková sazba u hypotečních úvěrů na 2,04 procenta. Objemy i počty oproti srpnu ale klesly. V průběhu let byl přitom častěji větší zájem o hypoteční úvěry v září než v srpnu. V devátém měsíci letošního roku počty sjednaných hypoték meziměsíčně klesly o 274 smluv na 8235.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení