Žebříček tradičně opanovaly anglosaské školy. V první desítce se usadilo sedm amerických škol v čele s Kalifornským technologickým institutem, Stanfordskou univerzitou, MIT a Harvardem. Brity na špici reprezentují kromě univerzit v Oxfordu a Cambridgi také Královská univerzita v Londýně.
Z kontinentální Evropy se nejvýše umístila Spolková vysoká technická škola v Curychu na desáté pozici. Euroatlantickou dominanci narušila až 22. Národní univerzita v Singapuru. Nejlépe hodnoceným zástupcem Německa se stala Mnichovská univerzita s číslem 34. Univerzita Karlova skončila na děleném 401. až 500. místě. Propad nejstarší české vzdělávací instituce potvrdila také britská společnost Quacquarelli Symonds. V jejím červnovém srovnání spadla z loňské 279. na letošní 314. příčku.
Žebříček THE
Kompletní žebříček Times Higher Education World University Rankings si můžete prohlédnout zde.
Pro české akademiky může být útěchou, že nejlepší polské a slovenské vysoké školy (Univerzita Komenského v Bratislavě, Jagellonská a Varšavská univerzita) dopadly ještě hůře – skončily na dělené 601. až 800. příčce. Kategorii rozvojových zemí vede univerzita v Pekingu, Lomonosova univerzita v Moskvě skončila třetí, univerzita v estonském Tartu čtyřiadvacátá. V tomto výseku patří Karlově univerzitě 39. místo, o které se dělí s Bosporskou univerzitou v Istanbulu.
Nejnižšího skóre ze třinácti českých vzdělávacích institucí dosáhla Technická univerzita v Liberci. Bídně dopadla zejména v kritériu citací. Podle žebříčku jsou české vysoké školy otevřené mezinárodnímu prostředí, pokulhávají však v oblasti výzkumu a bohužel také vlastní výuky.
Masarykova univerzita, druhá nejlépe hodnocená česká škola, skončila v šesté stovce. Mezi ty kvalitnější patří v Česku podle žebříčku také Vysoká škola chemicko-technologická, České vysoké učení technické a Univerzita Palackého v Olomouci.
