Ve hře jsou dvě lokality na severovýchodním pobřeží baltického moře nedaleko ruského Kaliningradu - Lubiatowo-Kopalino a Żarnowiec. Dalšími neznámými, které řeší Ministerstvo infrastruktury a rozvoje, jsou technologie a peníze. Představitelé resortu uvažují o francouzské technologii. Mohlo by to narovnat nesoulad, který vznikl poté, kdy Polsko odstoupilo od nákupu francouzských vrtulníků H225M Caraca od francouzské firmy Airbus Helicopters.

Ministerstvo energetiky zase uvažuje o čínské nebo korejské technologii. V tomto případě je problém v tom, že východoasijské jaderné systémy v Evropě dosud nikde nepracují a vyžadovaly by získání certifikátů.

Technologie budou vybrané ve výběrovém řízení a podle Mariusze Kozłowského dovoluje polský atomový zákon pouze reaktory generace III a III plus.

Polská energetika je z valné části závislá na tepelných elektrárnách a v současnosti se připravuje rozsáhlá modernizace energetických zdrojů, jejíž součástí by měla být i první polská atomová elektrárna.

Konečné rozhodnutí o výstavbě, včetně financování a výběru dodavatelů, by mělo padnout do konce roku 2017.

Rozhodnutí podrobil kritice bývalý ministr financí v předchozí vládě Zdzisław Gawlik, který byl i viceprezidentem společnosti PGE EJ 1, která byla založena v roce 2010 a měla za úkol vybudování jaderné elektrárny do roku 2020.

„Jsem rád, že k tomuto rozhodnutí došlo,“ řekl Gawlik, „je ale škoda, že je to tak pozdě. Je to důležité z hlediska energetické bezpečnosti a také v rámci politiky EU v oblasti ochrany klimatu a snižování emisí CO2. S ohledem na zpoždění bude možná lehčí bojovat za naši uhelnou energetiku,“ uvedl s trochou skepse.

Výstavba reaktoru o výkonu 1000 MW by mohla přijít na 16 miliard zlotých (97,6 miliard korun). Ministr energetiky Krzysztof Tchórzewski odmítl, že by stát financoval jen část, investorovi by pak garantoval odběr elektřiny za předem stanovenou cenu a v případě, že by klesla pod tržní hodnotu, její výši by dorovnával.