Příslušníci speciálních policejních sil OMON podle Vjasny 261 zadržených odvezli z demonstrace na náměstí Nezávislosti v centru běloruské metropole, které se zúčastnilo několik tisíc lidí. Agentura TASS k tomuto zásahu napsala, že policisté v kordonu tlačili demonstranty ven z náměstí, ale silové prostředky při tom nepoužili.

Většina z 50 zadržených novinářů byla zanedlouho opět propuštěna poté, co police podle sdělení ministerstva vnitra "prověřila jejich dokumenty potvrzující zákonnost jejich profesionální činnosti". Nicméně čtyři žurnalisté zůstali zavření a dnes by měli předstoupit před soud kvůli účasti na nepovolené hromadné akci. Jedná se o obvinění, za něž účastníci protestů proti Lukašenkovi dostávají ve správním řízení trest desetidenního, ale i několikatýdenního vězení.

V Bělorusku propukly protesty poté, co bylo oznámeno drtivé vítězství autoritářského vůdce Alexandra Lukašenka v prezidentských volbách konaných 9. srpna. Mnoho lidí je přesvědčených, že výsledek byl zfalšovaný a že ve skutečnosti zvítězila opoziční kandidátka Svjatlana Cichanouská. Do ulic více měst, včetně Minsku, proto vyšly desetitisíce demonstrantů. Speciální policejní síly OMON proti nim v prvních dnech zasahovaly brutálním způsobem. K protestům se pak postupně přidaly stávky v řadě závodů.

Jeden z policistů ve městě Baranavičy, ležícím na středozápadě Běloruska, pod podmínkou zachování anonymity řekl listu Intex-press, že před prezidentskými volbami policisté procházeli tvrdou přípravou na nepokoje, které úřady očekávaly.

"Během posledního měsíce před volbami jsme měli jednou týdně výcvik. S plnou výbavou jsme vyjížděli na pole, kde nás cvičili specialisté nebo představitelé OMON z Brestu. Bylo to pro nás nezvyklé. Výcvik byl blízký bojovému. A možná ještě horší. Kolem nás zapalovali pneumatiky, házeli zábleskové granáty, pouštěli na nás plyn. Stručně řečeno, dělali vše pro to, abychom věděli, co nás čeká v ulicích města," vylíčil policista.

Merkelová: Situace je jiná než v roce 1989

Nynější demonstrace proti autoritářskému režimu běloruského prezidenta Alexandra Lukašenka jsou odlišné od událostí, které vedly v roce 1989 k pádu diktatury v někdejší Německé demokratické republice. Dnes to na tiskové konferenci prohlásila německá kancléřka Angela Merkelová, která jako příklad odlišného vývoje k roku 1989 označila okupaci Československa v roce 1968, kde lidé rovněž toužili po demokracii, ale nebylo jim to dopřáno.

Pády autoritářských režimů jsou podle kancléřky závislé na geopolitické situaci. "V roce 1989 se Gorbačov rozhodl nezasáhnout," uvedla s odkazem na postoj tehdejšího šéfa Sovětského svazu Michaila Gorbačova, který prodemokratické protesty ve východní Evropě označil za výhradně vnitřní záležitost daných států. "Sovětský svaz tehdy nezasáhnul," poznamenala.

"Z historie známe i jiné příklady, vzpomeňme si na Prahu v roce 1968," poukázala kancléřka na invazi vojsk Varšavské smlouvy v čele se SSSR do Československa. Jako další příklady tragického vývoje zmínila vyhlášení stanného práva v Polsku v roce 1981 a povstání ve východním Německu a Maďarsku v roce 1953.

V Bělorusku nyní demonstrují nespokojení občané proti výsledkům voleb z počátku měsíce, ve kterých opět vyhrál Lukašenko. Podle opozice i podle EU se tak stalo podvodem. EU vyzvala Lukašenka k novým volbám, ten to ale odmítá. Rusko i EU se mezitím shodly, že o své budoucnosti si musí rozhodnout Bělorusové sami, Moskva nicméně přislíbila Lukašenkovi pomoc, pokud to bude nezbytné a pokud o to požádá. Rusko již například vyčlenilo jako zálohu policejní jednotky, které by mohlo v Bělorusku nasadit.

Merkelová dnes řekla, že doufá, že tyto ruské zálohy nebudou v Bělorusku rozmístěny. Uvedla také, že se snažila s Lukašenkem telefonicky hovořit, ten to ale odmítl.