Jednotky státní police doprovázejí i příslušníci katalánských pořádkových sborů Mossos d'Esquadra. Lidé okupující danou školu, mezi které často patří rodiče žáků, mohou pokojně odejít, do hlasovacích místností však už nesmí vstoupit nikdo další. Policisté také zabavují hlasovací lístky.
Španělské státní zastupitelství mezitím usiluje o zablokování webových stránek a aplikací, které by mohla katalánská vláda použít coby nástroj pro uskutečnění referenda on-line. Uspělo například u Googlu, který ze svého obchodu Play stáhl aplikaci sloužící coby propagační kanál inkriminovaného hlasování.
Předseda katalánské regionální vlády Carles Puigdemont přesto nedbá na verdikt ústavního soudu ani na varování ze zahraničí a prohlašuje, že hlasování se uskuteční. „Všechno je připraveno, máme více než dva tisíce volebních míst, dostatečné množství uren i obálek,“ prohlásil sebevědomě pro agenturu Reuters.
Ne všichni Katalánci jsou však představou, že se následkem zítřejšího nelegálního referenda ocitnou mimo Evropskou unii, bez eura, se zpřetrhanými vazbami na ostatní španělské regiony a bez přístupu na jednotný evropský trh, nadšeni. Hlavní opoziční strana Ciudadanos (Občané) proto ve městě L'Hospitalet de Llobregat uspořádala protestní mítink. V posledních volbách získaly katalánské strany usilující o zachování půl tisíciletí trvající jednoty Španělska přes 40 procent hlasů.
Španělští unionisté argumentují tím, že Katalánsko stejně jako Galicie a Baskicko již dnes požívá výhod široké autonomie. V Katalánsku žije 16 procent obyvatel Španělska. Region je mírně bohatší než zbytek země: pochází odtud 19 procent španělského HDP a zejména díky blízkosti francouzských hranic sem směřuje více než pětina zahraničních investic.
