Podle šéfa sudetských Němců Bernda Posselta má Horáček něco společného i s českým a německým králem a s římským císařem, podle kterého je ocenění pojmenováno. „Stejně jako Karel IV. je i Milan Horáček přesvědčený Evropan a usiluje o evropské sjednocení," řekl Posselt. Horáček také podle něj usiluje o právní stát a o dodržování lidských práv, za která bojoval v Německu i v Česku. Posselt také ocenil, že se Horáček v Česku zastával sudetských Němců, kteří byli po druhé světové válce vystěhováni z Československa.

Horáček těmto slovům dostál v děkovací řeči, při níž vyzval k tomu, aby se sudetoněmeckých sjezdů v budoucnu účastnili i členové české vlády. „Bylo by normální, kdyby zde mluvil nějaký český ministr. A ještě lepší by bylo, kdybychom mohli uspořádat sudetoněmecký sjezd v Chebu, v Ústí nad Labem nebo v Liberci," řekl Horáček, za což ho publikum odměnilo hlasitým potleskem.

Z česko-německé rodiny

Horáček pochází ze smíšené rodiny, jeho matka byla sudetská Němka, otec Čech. Už na úvod sjezdu proto od sudetoněmeckých představitelů zaznělo, že politik zosobňuje společnou historii Čechů a Němců na českém území.

„Společný život Němců a Čechů v zemích Koruny české má staletou tradici. Po většinu času se tito lidé vnímali jako společný český národ a zdůrazňovali solidaritu místo rozdílů," řekl předseda bavorského sudetoněmeckého sdružení Steffen Hörtler

Bývalý europoslanec Horáček podle něj tuto tradici výborně zosobňuje. „V Evropském parlamentu bojoval za zájmy všech obyvatel Čech, Moravy a Slezska bez ohledu na to, jaká je jejich mateřská řeč. A bez ohledu na to, zda žijí ve své vlasti, nebo z ní byli vyhnáni," dodal Hörtler.

Horáček odešel z Československa do exilu v roce 1969. Patřil mezi zakládající členy německých Zelených, za které se v roce 2004 dostal do Evropského parlamentu. V roce 2009 neúspěšně kandidoval v evropských volbách za českou Stranu zelených.