Do Sejmu, dolní komory parlamentu, se po čtyřech letech vrací Svaz demokratické levice (SLD), který kandidoval v rámci uskupení Levice. Ta získala 12,56 procenta hlasů. V Sejmu dále zasednou poslanci spojenectví rolnické Polské lidové strany (PSL) s protisystémovým hnutím Kukiz \'15, které podpořilo 8,55 procenta voličů, a pravicová euroskeptická Konfederace se ziskem 6,81 procenta hlasů.

Strana PiS podle státní volební komise získala v Sejmu 235 ze 460 poslaneckých křesel, Občanská koalice 134, Levice 49, PSL/Kukiz 30 a Konfederace 11. Jednoho poslance bude mít v dolní komoře německá menšina.

Stejně dobře si ale Právo a spravedlnost nevedla ve volbách do Senátu, kde po sečtení všech hlasů obsadí jen 48 ze 100 křesel. Počítat může ještě s hlasem jedné nezávislé kandidátky, kterou vládnoucí strana podporovala. Opozice naproti tomu má 51 mandátů - Občanská koalice 43, PSL/Kukiz tři, Levice dva a tři další nezávislí kandidáti.

Senát může doplňovat zákony přijaté Sejmem, může protahovat jejich přijetí a blokovat změny ústavy.

Šéf PiS Jaroslaw Kaczyński podle agentury PAP včera večer řekl, že jeho strana je velice spokojená s výsledkem, který jí v Sejmu přinesl vládní většinu. K méně úspěšnému výsledku v senátních volbách poznamenal, že PiS bere na vědomí, že schvalování zákonů bude zdlouhavější, nicméně v horní komoře podle něj "bude prostor pro kompromis a spolupráci".

Agentura AP napsala, že podle Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) parlamentní volby byly dobře zorganizované, nicméně byly poznamenány "zjevným straněním médií a netolerantní rétorikou" politiků.

Odpuštění hříchů

Ve Varšavě nejvíce hlasů získala uchazečka Občanské koalice (KO) o premiérský post Malgorzata Kidawová-Blońská, která vedla kandidátku své strany v hlavním městě. Nechala za sebou šéfa PiS Kaczyńského, který platí za nejmocnějšího politika v Polsku. Naopak šéf KO Grzegorz Schetyna ve Vratislavi získal mnohem méně hlasů než tamní kandidátka PiS.

Voliči "odpustili hříchy" expředsedovi Sejmu za PiS Markovi Kuchcińskému, který z funkce před několika týdny odstoupil kvůli využívání vládních letadel k soukromým účelům. V obvodu v Podkarpatském vojvodství na jihovýchodě Polska ale navzdory aféře získal nejvyšší počet hlasů.

Vláda PiS během uplynulých čtyř let, kdy se ekonomice dařilo, zavedla štědré sociální programy, jako jsou třinácté důchody pro seniory nebo přídavky 500 zlotých na dítě, zvýšila minimální mzdu nebo snížila věk odchodu do důchodu. Kvůli některým svým krokům, třeba kvůli reformě justice nebo rozsáhlému kácení v chráněném Bělověžském pralese, se dostala do konfliktu s Evropskou unií. Současná vláda podle oponentů ohrožuje principy právního státu a demokracie. Ovládla klíčové instituce v zemi, včetně veřejnoprávních médií.

Za vlády PiS se zhoršily vztahy s Německem, po němž Varšava žádá odškodnění za škody napáchané nacisty za druhé světové války, i s Izraelem. Nynější vládní garnitura má naopak dobré vztahy s americkým prezidentem Donaldem Trumpem, který před několika dny zrušil vízovou povinnost pro Poláky. Spojené státy se také chystají posílit svoji vojenskou přítomnost v největší středoevropské zemi. S Českem polskou vládu v posledních letech spojuje zejména odpor proti přijímání migrantů nebo proti zpřísňování závazků v boji s klimatickými změnami.