„Byla to devatenáctá transplantace ruky v Evropě a první v Polsku,“ říká pyšně doktor Jerzy Jablonecki. Jenomže polské ministerstvo zdravotnictví odmítá chirurgům za operaci zaplatit. Úředníky zaskočilo, že by šlo transplantovat ruku.

„Na takový výkon nemáme vypsanou kolonku. Lékaři to dobře věděli,“ říká mluvčí ministerstva Pawel Trzciński. Z úředního pohledu to nebyl zákrok zachraňující život a lékaři se k transplantaci rozhodli na vlastní odpovědnost. A tak jim ministerstvo nechce přiznat v přepočtu 700 tisíc korun, co operace stála.

Jako mezi dvěma ohni je i pětatřicetiletý Leszek Opoka, muž s novou rukou. Už několik měsíců bez problémů posunuje myší počítače. Učí se také zařadit rychlost v autě. Na uvítanou tiskne každému dlaň. „Zaplaťte moji novou ruku,“ prosí ministerstvo o odměnu lékařům.

Nápad byl jeho. Když slyšel, že v Evropě lékaři dokáží transplantovat končetiny mrtvých dárců, sám se přihlásil u lékařů. „Tehdy jsme pacientům přišívali jenom jejich vlastní končetiny. Ale rozhodli jsme se mu vyhovět,“ vzpomíná doktor Jablonecki. Na transplantaci se připravovali šest let.

Jejich poslední nadějí je ministr Religa. „Na nedávné konferenci nám dal čestné slovo, že peníze dostaneme,“ říká chirurg. Zvěst o úspěšném přišití ruky se rozšířila, a v trzebnické nemocnici už mají 16 dalších bezrukých zájemců. „Pokud některému nalezneme vhodného dárce, budeme operovat, i kdyby nám to nikdo nezaplatil,“ je rozhodnutý Jerzy Jablonecki.