Uniformy se však podle dřívějších průzkumů většině Poláků zamlouvají. Sejm, čili dolní komora parlamentu, také schválil, že učitelé budou napříště veřejnými činiteli, čili za napadení kantora bude pachatelovi hrozit až deset let vězení. Ze školních počítačů musí být také povinně znemožněn přístup na internetové stránky zobrazující pornografii a násilí.

O konkrétní podobě stejnokroje rozhodne ředitel školy po konzultacích s rodiči. "V rozpočtu jsou prostředky na nákup několika set tisíc úborů pro nejchudší děti," ujistil vicepremiér a ministr školství Roman Giertych, který nápad prosadil, přestože poslanci nejprve stejnokroje zamítli. Pomohl mu k tomu souhlas senátorů. Ministrovi se naopak nepodařilo prosadit, aby kontrola nad výběrem ředitelů škol přešla ze samospráv na ministerstvo. Nedosáhl ani toho, aby všechny školy používaly při výuce v daném předmětu jednu stejnou učebnici. Učitelé si tak nadále budou moci vybrat ze tří učebnic.

Podle Giertycha mají uniformy posílit pořádek a kázeň, jakož i zrušit "přehlídky školní módy" a tím potlačit sociální rozdíly mezi žáky. Skeptici, například z opozičního listu Gazeta Wyborcza, však pochybují, že by stejnokroje mohly být něčím více než jen zdáním změn k lepšímu, dokud si ministerstvo neporadí se zastaralými osnovami, zanedbáváním práce se žáky, nedostatečnou přípravou pedagogů či krizí učňovského školství.