Americko-kanadským pátracím týmům stále není jasné ani přesné místo, kde se nachází ztacená ponorka společnosti OceanGate Expeditions, ani jak na tom je její pětičlenná posádka. Záchranáři z hlubin moře zaznamenali bouchání, stále se však neví, o co šlo. Nyní by měl posádce zbývat kyslík na méně než jednu hodinu, to ale není jediným nebezpečí, které může hledané skupině v ponorce hrozit.  

Aktuální zpráva o osudu ponorky z 22. června:

Pátrání po ztracené ponorce v severním Atlantiku má tragický konec. Odborníci mají za to, že plavidlo poblíž vraku Titaniku implodovalo, což zabilo všech pět lidí na palubě
Nalezené trosky patří pohřešované ponorce. Posádka zřejmě zahynula po implozi

Prvním problémem, se kterým se můžou členové posádky potýkat, je dle odborníka na hyperbarickou medicínu z Memorial University v St. John's v Newfoundlandu Kena Ledeze zvyšující se podíl oxidu uhličitého. Ten může mít fatální následky, dokonce ještě horší než nedostatek kyslíku. „Jakmile se hladina oxidu uhličitého zvýší, začne působit sedativně, stane se z něj něco jako anestetický plyn a vy usnete,“ citoval portál BBC odborníka. Posádka může také postupně upadnout do bezvědomí.

Příliš velké množství plynu dokáže člověka dokonce zabít. Většina malých plavidel, jako je Titan, má zabudované zařízení na jeho extrakci ze vzduchu, v ponorce by však mohlo dojít k naplnění jeho kapacity nebo dokonce úplnému selhání.

Dalším problémem je podle bývalého kapitána ponorky Royal Navy Ryana Ramseyho podchlazení. Pokud se ponorka nachází na mořském dně, může v ní být kolem nuly stupňů Celsia. Pokud navíc plavidlo přišlo o elektrickou energii, ztratilo způsob, jak generovat teplo.

Smrtící nedostatek tepla v ponorce je stejný problém, jako nedostatek kyslíku:

Zdroj: Youtube

Stres a hyperventilace

Extrémní stresová situace může ovlivnit i psychiku posádky, přičemž narůstající pocit klaustrofobie podle deníku Independent vede k zrychlené srdeční frekvenci, točení hlavy a záchvatům paniky. U postiženého se dostavuje i hyperventilace, což zase ještě ubírá z omezené zásoby kyslíku.

Na palubě ale může dojít i k dalším katastrofickým scénářům jako jsou požár, záplavy nebo srážka s jiným objektem v moři. Požár by podle ředitele centra stavby lodí na University of Adelaide v Austrálii Erica Fusila vytvořil toxické výpary, které by opět vedly k bezvědomí, zaplavení byl vyústilo v téměř okamžitou implozi (opak exploze).

Jak vypadá ponorka Titan:

Zdroj: Youtube

Co se týče problému nedostatku kyslíku, je podle odborníků možné jeho zásobu určitými způsoby na nějakou dobu zachovat. Pomoc by podle bývalého kapitána ponorky mohlo i zpomalené dýchání. Odborník Ledez si myslí, že by posádka mohla rozložit granule pohlcující oxid uhličitý, nebo snížit spotřebu energie. „Musíte se pokusit zůstat co nejklidnější a vypnout co nejvíce elektrických zařízení, abyste šetřili energii,“ citoval portál Daily Mail lékaře Dalea Molé.

Neztrácet naději

Kombinace všech tří hlavních rizik, tedy nedostatku kyslíku, hromadění oxidu uhličitého a podchlazení může také vyústit v to, že nebudou členové posádky schopni na sebe upozornit a komunikovat se záchrannými týmy.  

Titanic na dně oceánu.
Sám byl v ponorce u Titaniku. Režisér Cameron tvrdí, že ten risk za to stojí

Ani při tolika problémech a možných komplikacích by podle odborníků neměly pátrací a záchranné týmy ztrácet naději. Posádka podle nich může přežít i delší dobu, než se předpokládá. „Záleží hlavně na tom, jestli mají energii a světlo. Rozhodně by mohli být stále naživu,“ uvedl Ledez.  

Boj s časem

Komerční ponorka Titan směřující k vraku Titaniku se potopila v neděli. Kontakt se svou mateřskou lodí ztratila přibližně hodinu a 45 minut po ponoru. Na palubě je pět lidí, včetně britského miliardáře Hamishe Hardinga a generálního ředitele společnosti OceanGate Expedition Stocktona Rushe. S nimi jsou v ponorce ještě francouzský potápěč Paul Henry Nargeolet, prominentní pákistánský podnikatel Shahzada Dawood a jeho syn Suleman.

Šance na útěk je minimální, kapsle je utěsněna sedmnácti šrouby, které se dají odmontovat jen zvenčí. I kdyby se tak ponorka dostala na hladinu, což je ten nejoptimističtější scénář, stejně se v ní její posádka může udusit. Klíčová je proto rychlá práce záchranných týmů, které svádějí těžký boj s časem.