AFP napsala, že cílem opatření je zastavit „explozi“ žádostí občanů těchto dvou zemí o azyl. Největší kanadský list The Toronto Star na své internetové stránce citoval i kanadské hlasy kritizující vládní rozhodnutí jako zavření dveří těm, kdo se skutečně snaží uniknout pronásledování.

AFP napsala, že Ottawa soudí, že žádosti příliš často podávají lidé, kteří usilují o získání práce a kteří tak chtějí zkrátit projednávání svých případů. Tato i další agentury citovaly kanadského ministra pro přistěhovalectví Jasona Kenneyho, že množství takových žádostí podkopává schopnost Kanady pomoci lidem, kteří to skutečně potřebují.

Agentury také vesměs konstatují, že většina českých žádostí o azyl pochází od Romů, kteří uvádějí, že jsou doma diskriminováni.

Případ pořezané Romky

The Toronto Star citoval torontského advokáta Maxe Bergera, který loni a letos zastupoval asi 400 českých Romů žádajících o status uprchlíka a který řekl, že opětné zavedení víz pro Čechy a Mexičany „zavírá dveře před skutečnými žádostmi o status uprchlíka a poškozuje naši (kanadskou) reputaci“. Popsal případ romské žadatelky, které skinheadi vyřezali na prsou dva hákové kříže. „Jestli toto není dost přesvědčivé, tak už nevím,“ řekl Berger.

Dodal, že lidé zoufale hledající útočiště jsou vynalézaví, takže čeští Romové by si mohli najít cestu do Kanady přes USA, které od Čechů víza nepožadují.

Vládní rozhodnutí kritizoval podle listu také ředitel Uprchlického fóra na Ottawské univerzitě Peter Showler. Ten řekl, že ministr Kenney hraje politickou hru s lidskými životy, když „jasně naznačuje, že žádosti Romů nejsou opravdové“. Janet Denchová z Kanadské rady pro uprchlíky zase řekla, že „místo aby přiměla Českou republiku a Mexiko, aby dělaly víc pro respektování práv svých občanů, podkopává Kanada legitimitu těch, kdo hledají ochranu“.

Česko a Mexiko vedou se žádostmi

Agentury připomínají, že z Mexika a České republiky pochází největší počet žádostí o azyl v Kanadě. Počet českých žadatelů stoupl podle kanadských údajů z méně než pěti v roce 2006, kdy ještě platila vízová povinnost, na 3000 počínaje říjnem 2007, kdy byla tato povinnost zrušena.

Počet mexických žádostí stoupl od roku 2005 trojnásobně a v roce 2008 jich bylo už 9400, tedy čtvrtina všech žádostí vůbec. Uspokojeno bylo předtím jen 11 procent mexických žadatelů.