Deník

Volby do sněmovny začínají za

Nahrávám odpočet ...
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Popularita francouzského prezidenta se propadla na nové minimum

Paříž – Podporu prezidentovi Françoisi Hollandeovi vyjadřuje v průzkumech už jen 13 procent francouzských voličů, zatímco na začátku jeho mandátu před dvěma lety to bylo 55 procent. Ukázaly to výsledky nového průzkumu, které dnes zveřejnil ústav TNS-Sofres. Tak malou oblíbenost podle komentářů nikdy neměl žádný z předchozích prezidentů Francie. Hollandeova podpora se u občanů snižovala postupně, začátkem roku byla už jen 19 procent.

6.9.2014 6
SDÍLEJ:

Francois HollandeFoto: čtk

„Stěží může klesnout ještě níž," domnívá se politolog Philippe Braud. Agentura AFP ale poznamenává, že průzkum se uskutečnil ještě před čtvrtečním vydáním knihy bývalé Hollandeovy partnerky Valérie Trierweilerové, která v ní podle komentářů očerňuje a poškozuje prezidenta v očích veřejnosti.

Hollande se dnes ohradil proti některým tvrzením Trierweilerové, například že prý nemá rád chudé lidi. „Jsem ve službách chudých, to je smysl mé existence," řekl novinářům na summitu NATO v Británii. Také prohlásil, že přes veškeré své potíže a nepříznivé výsledky v průzkumech neodstoupí a setrvá do konce svého mandátu.

Od nástupu k moci na jaře 2012 není Hollande s to oživit francouzskou ekonomiku a snížit nezaměstnanost. Od začátku roku již dvakrát obměnil vládu, která kvůli rozpolcenosti vládních socialistů bude muset v příštích týdnech bojovat o většinu v parlamentu. Pokud ji nezíská, konaly by se nejspíš předčasné parlamentní volby. Hlasování o důvěře vládě v poslanecké sněmovně se plánuje na 16. září.

Znepokojové výsledky anket

Pravicový tisk dnes vyzval, aby prezident využil svého ústavního práva v případě prohloubení současné politické krize rozpustit parlament a vyhlásit předčasné parlamentní volby. V případě volebního vítězství pravice by socialista Hollande, který má ústavou zaručen mandát do prezidentských voleb v roce 2017, musel spolupracovat v řízení země s konzervativní vládou.

Podle politického systému ve Francii prezident řídí i vládu v čele s premiérem, ale jen pokud má vládní většinu v Národním shromáždění. Pokud ji nemá, je výkonná moc v rukou premiéra, zatímco prezidentovi zůstává hlavní slovo pouze v zahraničních otázkách. Hovoří se pak o období soužití prezidenta a premiéra ze stran s opačnou politickou orientací.

Socialistické představitele nyní také znepokojují výsledky anket, podle nichž by Hollande v prezidentských volbách již nepostoupil ani z prvního kola. Do druhého rozhodujícího klání mezi dvěma vítězi prvního kola by se tak podle průzkumů dostala spolu s pravicovým kandidátem šéfka nacionalistické Národní fronty Marine Le Penová. Prezidenti Francie přitom tradičně usilují o druhý pětiletý mandát. Zatím se ale neobjevila žádná osobnost, která by mohla ve volbách kandidovat za socialisty namísto Hollandea.

Autor: ČTK

6.9.2014 VSTUP DO DISKUSE 6
SDÍLEJ:
Pohřeb Adolfa Klepše
1

Lidé se loučili s náčelníkem krkonošské Horské služby Adolfem Klepšem

Tomio Okamura
AKTUALIZOVÁNO
5 11

Na Facebooku má nejvíce fanoušků Okamura. Nejaktivnější je KSČM

Vteřiny dne. Rychlý přehled pro ty, kteří nemají čas číst

Zjistěte během několika málo vteřin, co nejdůležitějšího přinesl dnešní den.

Část lékařů a lékáren bude ve středu stávkovat, chtějí víc peněz

Asi 7000 praktických a dětských lékařů a ambulantních specialistů nechá ve středu své ordinace zavřené. Řekl to za Koalici soukromých lékařů Petr Šonka. Podle České lékařské komory (ČLK) je těchto lékařů k dnešnímu dni téměř 24 500, protestovat tak bude podle odhadů čtvrtina až třetina z nich.

Nechci vládnout s bývalým agentem StB a podvodníkem. Svoboda rezignoval

Volby v Libereckém kraji přišly o výraznou osobnost. Druhého místa na kandidátce KDU-ČSL se v úterý vzdal Kamil Jan Svoboda. Zároveň rezignoval na funkce předsedy městského výboru KDU-ČSL v Liberci a člena Krajského výboru KDU-ČSL v Libereckém kraji.

Sebevražední atentátníci z hnutí Tálibán zabili v Afghánistánu 74 lidí

Islamisté z hnutí Tálibán při úterních útocích v několika provinciích Afghánistánu zabili přes sedmdesát lidí a necelé dvě stovky jich zranili. Útočníci se zaměřili hlavně na policejní areály a vládní zařízení. Nejhorší bilanci má přepadení policejního komplexu ve městě Gardez na jihovýchodě země. Podle vládních činitelů při masakru zahynulo také nejméně dvacet civilistů a asi 110 jich bylo zraněno. 

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení