Takzvaný zvláštní systém samosprávy má být zaveden v „zóně protiteroristické operace", jinými slovy v částech Doněcké a Luhanské oblasti, jež se během téměř půlročního povstání dostaly pod kontrolu separatistů. Součástí zvláštní správní úpravy mají být mimořádné komunální volby, které by se měly konat 9. listopadu. Pravomoci zastupitelů zvolených v těchto volbách nesmějí být předčasně ukončeny. Zvláštnímu režimu má být podřízeno také jmenování prokurátorů a soudců.

Vláda a další centrální orgány budou moci uzavírat s místními správními orgány na Donbasu smlouvy o hospodářském, sociálním a kulturním rozvoji jednotlivých regionů. Zvláštní pozornost má být věnována obnově válkou poničené infrastruktury, vytváření pracovních míst a zajištění investic. Na regiony se speciálním statusem má ve zvláštních kapitolách pamatovat i ukrajinský státní rozpočet.

Lidové milice

Dokument předpokládá posílení „dobrých sousedských vztahů" mezi povstaleckým územím a Ruskou federací na základě smluv o přeshraniční spolupráci. Tyto smlouvy budou mít právo uzavírat nově zvolené místní orgány v souladu s platnými ukrajinskými zákony.

Návrh zákona počítá s vytvořením územních „lidových milicí", do nichž mohou na základě dobrovolnosti vstupovat obyvatelé Ukrajiny žijící v povstaleckých regionech. Řídit tyto milice mají nově zvolené orgány místní správy.

Návrh zákona předpokládá amnestii pro „účastníky událostí v Doněcké a Luhanské oblasti". Nikdo podle textu návrhu nesmí být za podíl na těchto událostech vystaven diskriminaci nebo trestnímu stíhání. Stát rovněž zaručuje obyvatelům vzbouřeneckých oblastí právo využívat ruštinu „ve veřejném i soukromém životě, studovat a podporovat rovnoprávný rozvoj ruštiny či jakéhokoli jiného jazyka".

Zavést decentralizovanou státní správu ukládá Ukrajině takzvaný minský protokol, na němž se Kyjev dohodl s povstalci předminulý týden v běloruské metropoli. Hlavní součástí protokolu je dohoda o příměří, kterou bojující strany s většími či menšími problémy dodržují už přes týden.