Němečtí sociální demokraté (SPD) a Zelení Bystroně za jeho služební cestu podrobili ostré kritice. Místopředseda Spolkového sněmu Thomas Oppermann (SPD) dokonce na twitteru napsal, že pokud se skutečně zúčastnil cvičné střelby, měla by celou věc prošetřit kontrarozvědka. „A možná se ukáže, že šlo o jeho poslední služební cestu,“ upozornil Oppermann.

Stejný názor zastávají i Zelení, který si všímají rasistického podtextu celé návštěvy. Podle poslankyně strany Britty Hasselmannové se jedná o „neslýchaný skutek, který volá po objasnění“.

Bystroň, který je zástupcem AfD v zahraničním výboru Spolkového sněmu, mezitím potvrdil, že se cvičení ve střelbě skutečně účastnil.

Pro televizi ARD Bystroň prohlásil, že styky s členy skupiny nepovažuje za problém, protože se jedná o organizaci vzešlou z jihoafrické občanské společnosti. „Vnímal jsem je jako organizaci převážně bílých farmářů, kteří mají strach o vlastní život. Organizují se proto, aby přežili, kdyby došlo k nejhoršímu,“ uvedl Bystroň.

Členové krajně pravicové skupiny Suidlanders jsou přesvědčení o rasové nadřazenosti bělochů nad černochy. Konec režimu apartheidu, k němuž došlo v roce 1994, proto považují za „pohromu nebývalých rozměrů“ a jednoznačně tíhnou k neonacismu.

Ideologie nadřazenosti bílé rasy

„Suidlanders vyznávají ideologii nadřazenosti bílé rasy. Svoji existenci staví na obraně proti údajnému nebezpečí ze strany černochů. Jedná se o nacionalistickou rasistickou organizaci,“ citoval portál tagesschau.de Garetha Newhama z Jihoafrického institutu pro bezpečnost.

Podle DPA neexistují spolehlivé údaje o počtu členů Suidlanders. Obvykle se totiž rekrutují z menšiny hovořící afrikánštinou, která byla u moci do konce apartheidu. Zatímco sama organizace hovoří o desetitisících členů, odhady jsou střídmější a zmiňují „jen“ několik tisíc členů.

Bystroň se narodil v Olomouci a v roce 1987 přišel jako šestnáctiletý společně s rodiči do Německa. V září ho na Pražském hradě přijal český prezident Miloš Zeman. Poslanec AfD tehdy doprovázel na schůzku bývalého hlavního stratéga Bílého domu Steva Bannona, který usiloval o spojení nacionalistických a populistických sil v Evropě.