Prezident Světové banky (WB) Robert Zöllick zopakoval o víkendu výzvu k zastavení rekordního růstu cen potravin, na kterém se podílí i hlad průmyslově vyspělých zemí po biopalivech.
„Odhadujeme, že zdvojnásobení cen potravin každé tři roky může uvrhnout do bídy až sto milionů lidí v zemích s nízkými příjmy,“ uvedl Zöllick na nedělním jarním zasedání Světové banky.
Na Zöllickovo varování včera odpověděla Francie, která vyzvala země Evropské unie ke společnému postupu v zajištění potravinové bezpečnosti.
„Nemůžeme a ani nesmíme nechat otázku jídla pro lidi pouze na tržních pravidlech a mezinárodních spekulacích,“ řekl francouzskému rozhlasu ministr zemědělství Michel Barnier.
Ceny základních plodin jako obilí, kukuřice či rýže vzrostly podle WB v posledních třech letech celkově o 83 procent. Přitom jen cena pšenice meziročně vzrostla o rekordních 130 procent.
„Zatímco se mnozí starají o to, co natankují do svých nádrží, mnoho jiných na celém světě zápasí s hladem,“ upozornil Zöllick na rostoucí problém s biopalivy. Dokončení ze strany 1
Prezident Světové banky Zöllick také vyzval vlády, aby co nejrychleji splnily svůj závazek a do 1. května zaslaly 500 milionů dolarů pro Světový potravinový program Spojených národů.

Na vině je ropa a biopaliva

Hlavním důvodem zdražování potravin je podle analytiků rostoucí cena ropy a vysoké náklady na výrobu biopaliv, které měly podpořit energetickou nezávislost na cizích zdrojích energie.
„Potřebujeme novou dohodu pro globální potravinovou strategii, která se zaměří nejen na otázku hladu, ale i na energetické problémy nebo změny klimatu,“ řekl Zöllick.
Alternativní paliva měla zvýšit nezávislost na dovážené ropě a zároveň redukovat produkci skleníkových plynů. Výroba etanolu a jiných biopaliv je však natolik energeticky náročná, že se nevyplácí.
Neústupná unie
Evropská komise nicméně trvá na svém záměru nahradit biopalivy do roku 2020 desetinu celkového objemu benzinu a nafty v unijní dopravě.
Zrušení našeho cíle je naprosto vyloučeno,“ prohlásil včera nejmenovaný mluvčí komise, citovaný agenturou Reuters. „O problémech víme, bereme je v potaz, právě vytváříme potřebná kritéria.“
Růst cen potravin ale posiluje i stále se zvyšující poptávka po zdravější výživě v Indii a Číně, kde navíc stoupá spotřeba masa. Kvůli jeho produkci stoupá poptávka po obilninách a tedy i jejich cena.

Hlad a násilí.

V řadě zemí způsobily vysoké ceny základních potravin ostré protesty. Ty zasáhly například Brazílii, Filipíny, Indonésii i Egypt. Na Haiti nepokoje vyvolané drahým jídlem minulý týden dokonce připravily o život pět lidí a zapříčinily pád tamější vlády.
Před hrozbou globálního hladomoru a z něj pramenící vlny násilí minulý týden varoval i šéf mezinárodního měnového fondu Dominuique Strauss-Kahn. „Jak již víme, poučeni minulostí, tento druh problémů někdy končí válkou,“ řekl Strauss-Kahn.
Najít řešení hrozící krize se v červnu pokusí i sdružení vyspělých zemí světa zemí G8 na summitu v Tokiu.