Gajdoš připustil, že znovuzavedení povinné vojenské služby by vyžadovalo značné investice do infrastruktury. Prozatím však chce ministr povolání zatraktivnit například zvýšením platů až o 40 procent. Ministerstvo podle něj přihlédne i k nebezpečí, kterému vojáci čelí při plnění operací ve prospěch zajištění bezpečnosti ve světě a ve prospěch obrany Slovenska. 

„V současnosti máme dostatečné množství personálu k zabezpečení plnění úkolů v aktivní službě i v zálohách,“ řekl Gajdoš. Podle něhož by povinná služba připadala v úvahu v případě potřeby doplnit armádu k zabezpečení obrany země. 

Řešení krizové situace

Podobně se ve středu vyjádřil i slovenský premiér Peter Pellegrini, podle něhož by mohla být povinná vojenská služba jedno z možných řešení případné krizové situace. Vyjádřil rovněž pochybnosti, že by mladá generace, která neabsolvovala povinnou službu, byla vůbec ochotná pomoci v případě nouze.

„Slovensko by mohlo mít problém v případě vzniku nějaké krizové situace. Máme už několik generací, které neabsolvovaly základní vojenskou přípravu. V případě potřeby, i když pevně věřím, že taková situace nenastane, je tu zjevně problém, zda by mladá generace byla vůbec ochotna zúčastnit se nějakých aktivit k obraně Slovenské republiky,“ řekl Pellegrini.

Téma opětovného zavedení povinné služby je podle premiéra na stole už několik let. Pellegrini také doplnil, že jde o závažné rozhodnutí, které vyžaduje odbornou diskuzi a celospolečenskou a politickou shodu. Chce proto počkat na návrh svého koaličního partnera, Slovenské národní strany (SNS). "Počkáme si na to, až budou známé detaily. Jde o složité téma, které může narazit na silný odpor veřejnosti," doplnil premiér. 

Opozice je proti

Naopak opoziční strany Svoboda a Solidarita (SaS) a Obyčejní lidé a nezávislé osobnosti (OĽaNO) diskuzi o povinné vojenské službě odmítají. Místopředseda SaS a bývalý ministr obrany Ľubomír Galko tvrdí, že Slovensko nepotřebuje velkou armádu složenou z vojáků, kteří jsou v ní z donucení.

„Ministr ve skutečnosti říká, že pokud bude málo mladých lidí, kteří jsou ochotni stát se profesionálními vojáky, stanou se povinně vojáky všichni mladí muži a zadarmo. Tento koncept v minulosti selhal a komunistická armáda byla vším možným, jen ne tím, čím měla být – bojeschopnou silou, jejíž členové jsou ochotni za vlast a svobodu položit život,“ upozornil Galko.

Také odborník na obranu za hnutí OĽaNO Jaroslav Naď to považuje za nesystémový krok. "Co se povinné vojenské služby týká, jsme zásadně proti. Jde o nepromyšlené politické prohlášení několika politiků, které se nezakládá na žádné reálné analýze," uvedl pro server Sme.sk. Podle něj je nutné soustředit se na potřebné věci, nikoliv na iluze.