Když se plameny začaly šířit městem Lahaina na havajském ostrově Maui, držel se Noah Tomkinson se s 13letým bratrem Milem a matkou blízko okraje moře. Útěk do vody nechávali jako poslední řešení. Nic jiného jim ale nakonec nezbylo. Bratři se snažili snažili udržet matku mezi sebou, aby ji zahřáli. „Kdyby kdokoliv z nás byl sám, nejspíš bychom to nezvládli,“ popsal mladý muž.
Nesnesitelné horko je hnalo stále hlouběji do vody. Rodině nezbývalo nic jiného než se modlit, aby měla sílu dostat se zpátky na břeh.
Rodina z ostrova Maui musela před plameny uprchnout do oceánu:
Ve vodě čekali na chvíli, kdy plameny ustoupí. „Snažil jsem se zůstat naživu, byl jsem v režimu přežití,“ svěřil se Milo stanici Sky News. Na břeh se dostali až po pěti hodinách. Požár, před kterým se ukrývali, zabil nejméně 93 lidí a je nejhorším požárem ve Spojených státech amerických za posledních 100 let.
Místo dovolené noční můra
Mezi lidmi, kteří se vrhli do oceánu, byl i turista z kalifornského města Fresno Vixay Phonxaylinkham. Při snaze o útěk před ohnivým peklem se s manželkou a dětmi ocitli zaseknutí v zácpě. Nakonec museli také utéct do vody.

Jeho rodina měla štěstí, že její členy mořské proudy neodnesly příliš daleko. Drželi se totiž na plovoucích kouscích dřeva, které je odnášeli od břehu. „Byla to dovolená, která se změnila v noční můru. Všude jsme slyšeli výbuchy, vyděšený křik a pláč. Někteří lidé to nezvládli. Jsem zdrcený,“ přiznal Phonxaylinkham děsivé chvíle televizi Al-Džazíra.
Vypadalo to jako po dopadu bomby
Dramatický únik před smrtícím ohněm zažili také Mike a Andreza Cicchinovi. Manželé vlastní společnost pro hlídání psů a v tu chvíli u sebe měli mazlíčků pět. Všechny naložili do dodávky a vyrazili na cestu. „Byl to opravdu silný zážitek. Viděli jsme, jak lidé utíkají o život, jak pláčou a v zoufalosti předávají svá miminka cizím lidem,“ popsal únik Cicchino.
Kvůli nikam se neposouvajícím zácpám museli z auta vylézt a společně se psy se schovat za mořskou hrází, kde je horko hnalo do vody. „V okamžicích, kdy ustoupil kouř jsme vybíhali ven a pomáhali lidem. Byla tam miminka a lidé, které jsme už nikdy neviděli. Bylo to jako scéna z válečného filmu,“ dodal muž.
Hrozivé záběry požáru:
Za hrází strávili v nesnesitelném horku a kouři alespoň 12 hodin. „Chvílemi jsme byli přesvědčení, že to nepřežijeme. Jen si představte, jak se schováváte za zdí a nad ní žhnou plameny jak z plamenometu. Byl to jeden z nejděsivějších zážitků našeho života,“ přiznal. Manželům se podařilo zachránit pouze čtyři z pěti psů.
Nejvíc lituji toho, že jsem s sebou nevzal mazlíčky, říká mladík
Šestadvacetiletý Bryce Baraoidan věřil, že se s rodinou budou mít k čemu vrátit. Na místě jejich domova ovšem nic nezbylo. „Když se to máma dozvěděla, rozplakala se. Nezmizela jen naše ulice, ale celé sousedství,“ uvedl zdrcený muž. Dodal, že ho nejvíce mrzí, že s sebou nevzal svých pět milovaných chameleonů, kteří uhořeli společně se vším, co jeho rodina měla.
Ničivé požáry na Havaji:
Nejhůře zasažené je právě město Lahaina, neboť většinu města tvořily domy ze dřeva. Naděje lidí, že budou mít kam se vrátit, proto shořely stejně rychle jako jejich domovy. „Vzplály jako pochodeň. Byly to v podstatě sirky rozházené po zemi,“ řekla jedna z obyvatelek stanici BBC.
Stěny ohně byly vysoké jako domy
Jedním z lidí, kterým se z města podařilo úspěšně ujet je Jordan Saribay. On i jeho rodina sice neštěstí přežili ve zdraví, ale oheň vyšší než jejich domovy spálil vše, co měli. „Když jsme projížděli čtvrtí, vypadalo to jako ve válečné zóně. Domy všude kolem hořely a projížděli jsme tak černým kouřem, že chvílemi nebylo vidět nic přede mnou ani za mnou,“ vyprávěl Saribay.
Když z kouře vyjeli ven, oči se mu zalily slzami při pohledu do zpětného zrcátka na hořící město. „Modlím se, aby se stal zázrak. Všechno je pryč, všechny naše domovy. Celé město Lahaina zmizelo,“ vylíčil listu USA Today.
Celou noc se strachovali o zvířata
Heidi Deneckeová ve městě vlastní farmu plnou zvířat. Celou úterní noc strávila v dodávce a s přáteli vyděšeně sledovala šířící se plameny. „Bylo to strašlivé. Všichni jsme seděli a sledovali tu zkázu, protože jsme se báli o zvířata. V takových chvílích nemůžete spát,“ vysvětlila.

Denecková a její sousedé strávili celý večer připevňováním telefonních čísel na hřbety svých koní pro případ, že by je museli vypustit. Po evakuaci také Denecková odvezla šest klecí s králíky a morčaty do Havajské nadace pro zvířata.
Farma Deneckeové nakonec patří mezi jedny z mála domovů, které nelehly popelem. Poničená je jen střecha. „Oheň udeřil tak rychle. Neměli jsme šanci se na něj připravit, mnoho lidí úplně zničil,“ dodala žena, která je vděčná, že se má kam se vrátit.