Požár ve městě vzdáleném 140 kilometrů severně od Amsterodamu vypukl v sobotu večer a hasiči s ohněm bojovali celou noc. Evakuovat se musely desítky lidí, jeden člověk zemřel.

V rodném domě údajné špionky se nyní nachází kadeřnictví Hari, které plameny zcela zničily. Na tomto místě se 7. srpna 1876 narodila dcera místního kloboučníka Zelleová, která se později proslavila po celém světě svým barvitým osudem a neslavným koncem.

Manželka důstojníka nizozemské koloniální armády strávila několik let na Jávě, odkud pocházela její matka, pak ale odešla od rodiny a odjela do Paříže.
Nejdříve jezdila na koni v cirkusu a stála modelem malířům. Jako orientální tanečnice si začala říkat Mata Hari (malajsky slunce) a přes noc se stala hvězdou. Vysoká, nesmírně přitažlivá a navíc ochotná vystupovat téměř nahá, sklízela na pódiích obrovský úspěch. Vydávala se za domorodou ženu z Jávy, od dětství zasvěcovanou do tajů tance, a to jí umožnilo vystupovat v na svou dobu velmi odvážných a leccos odhalujících kostýmech.

Za první světové války ji vztahy s mocnými ze znepřátelených zemí přisoudily obraz nebezpečné, pikle kující kurtizány. Mata Hari mohla jako občanka neutrálního Holandska i za války poměrně snadno překračovat hranice mezi státy. Jako milenka řady vysokých důstojníků se zapletla s tajnými službami na obou stranách. Nedoložené obvinění ze spolupráce s Němci ji nakonec v říjnu 1917 dovedlo na popraviště.

Mata Hari a její tragický osud se stal námětem mnoha uměleckých děl (v roce 1931 si ji ve filmu zahrála Greta Garbo). V roce 2001 její nadace dokonce žádala revizi "falešného" procesu.