Památku se ale hasičům podařilo s vypětím sil uchránit. Požáry zuří také na ostrově Evia a přerušily hlavní železniční tah mezi Aténami a Soluní na severovýchodě země.

Záchranné a vyprošťovací práce v postižených místech pokračují; podle agentury DPA však bude nutno ohořelé oběti živelné katastrofy identifikovat pomocí testů DNA. Vláda mezitím vyhlásila, že rozšíří finanční pomoc postiženým a pozůstalým po obětech.

Plameny zdevastovaly okolí starověké Olympie, kde se zrodila tradice olympijských her. Vlastní muzeum a starověký stadion s několika antickými sloupy ale zůstal ušetřen, i když plameny spálily na uhel okolní stromy.

"Hořelo na kopci nad antickou Olympií, ale zabránili jsme plamenům dostat se do archeologického naleziště," sdělil nejmenovaný představitel hasičů. Dodal, že na záchraně Olympie se podílelo šest cisternových letadel, dva vrtulníky, 15 požárních vozidel a 45 hasičů. Večer podle televize Skai zůstalo z požáru v nejbližším okolí několik izolovaných ohnisek.

Zničeno bylo několik vesnic v okolních kopcích, dále hoří lesy. Oheň zničil několik opevnění z období raného starověku. Ohrožen požárem je podle agentur přibližně 2500 let starý chrám Apollóna Epikúra v Arkádii, v centrální části Peloponésu. Na poloostrově zasáhly plameny též přístav Kalamatu.

Další řádění živlu hlásí také Evia, ostrov severně od Atén. Dosavadní bilanci 51 mrtvých zvýšil nález pěti ohořelých těl na ostrově, a to v místě, kde vypukl nový požár. Další čtyři mrtví jsou ze západního Peloponésu a jedna oběť z jižní části poloostrova.

Mezi hlavním městem a Soluní dnes požár přerušil jeden z hlavních železničních tahů v zemi. Plameny začaly podle agentury DPA ohrožovat i město Lamia při této trati.

S požáry, jejichž počet přes víkend dosáhl 190, bojuje na 9000 hasičů a přes 500 vojáků za pomocí 1800 protipožárních vozidel, cisternových letadel a vrtulníků. Přesto je však možné, že počet uhořelých lidí v autech, domech či na polích poroste. Chaos vyvolaný živelnou katastrofou je podle soudních expertů umocňován faktem, že ani příbuzní a přátelé požárem značně zdeformovaných a či úplně zuhelnatělých obětí často nejsou schopni mrtvé identifikovat. Mnoho mrtvých těl tak musí být podrobeno analýze za pomocí testů DNA.

Řecká vláda rozšířila rozsah pomoci pro lidi postižené požáry. Stát se bude podílet na hrazení škod způsobených plameny. Navíc každý, kdo kvůli ohni přišel o střechu nad hlavou, dostane 3000 euro (asi 83.000 Kč). Rodina v tomto případě obdrží 10.000 euro (278.000 Kč). Podle předběžných odhadů je lidí bez přístřeší kolem 3000, přičemž osob celkově postižených požárem 30.000. Sirotci a ovdovělí partneři prý získají status příbuzného válečné oběti a dostanou plnou rentu.

Kvůli podezření vlády, že za alespoň částí požárů stojí žháři, vyhlásily úřady odměnu ve výši 100.000 až milion eur za poskytnutí informací vedoucích k dopadení jakýchkoli původců požárů.

Řecko, kde od soboty platí výjimečný stav, v pondělí očekává další pomoc v podobě protipožárního vybavení od osmi zemí včetně Španělska, Norska a Izraele.

České ministerstvo zahraničí podle mluvčí Zuzany Opletalové v současnosti s ministerstvem vnitra a hasiči jedná o tom, jakou formu pomoci může Česká republika Řecku poskytnout. "Nejdříve musíme zjistit, co (Řekové) potřebují," řekla v neděli Opletalová. Zopakovala, že ministerstvo zatím nemá zprávy o tom, že by v ohrožení byli také čeští občané. Černínský palác doporučuje, aby se turisté před cestou do Řecka informovali o aktuální situaci například u cestovních kanceláří, které jim pobyt zařizují.

Podle mluvčího české Asociace cestovních kanceláří Jana Papeže se lidé doporučením ministerstva zahraničí řídí a na situaci v Řecku se touroperátorů dotazují ve zvýšené míře. Zatím nikdo zájezd kvůli pohromě nezrušil. "Ty požáry jsou naštěstí dál od těch lokalit, kam tradičně jezdí čeští turisté," řekl Papež.

Jeho slova potvrzují i představitelé největších cestovních kanceláří. Mluvčí Fischera Dan Plovajko dokonce tvrdí, že jejich kancelář zaznamenala vyšší zájem o doprodeje na konec sezony v Řecku. Ohroženi nejsou podle marketingového ředitele Stanislava Zímy ani klienti Exim Tours. Jak ale upozornil Papež, je možné, že v postižených místech mohou být individuální turisté nebo ti, kteří si zde pronajímají domy od realitních kanceláří.

Čeští turisté nejraději jezdí v Řecku na ostrovy Korfu, Rhodos, Krétu a Kos, na pevnině je nejoblíbenější právě postižený poloostrov Peloponés.