Vědci objevili novou, možná nejstarší migrační stezku, kterou první moderní lidé z Afriky kdysi osídlili svět.

Pro člověka dnešního typu (homo sapiens), který se vyvinul před 200 tisíci lety v subsaharské Africe, byla cesta přes Saharu dříve pokládána za nemyslitelnou, jelikož v době migrace před 120 tisíci lety znamenala poušť nezdolnou překážku.

Studie uveřejněná britskými vědci z Bristolské univerzity v prestižním vědeckém časopise Proceedings of the National Academy of the Science však poukazuje na cestu přes saharskou oblast Libye vedoucí podél řek.

Družicové snímky odhalily starobylá koryta řek směřující ze středosaharského rozvodí ke Středozemnímu moři. Geochemická analýza pak prokázala, že před 170 až 130 tisíci lety v období dešťů mezi dvěma dobami ledovými, tzv. posledním interglaciálu, tekly v této oblasti napříč vyprahlou pouští řeky.

Člověk mohl podél vzniklých řek dojít bez obtíží k moři a odsud pokračovat po pobřeží k Arabskému poloostrovu.

„Je to možná cesta, jíž se tehdy člověk dal,“ řekla stanici BBC Anne Osbornová, vedoucí bristolského výzkum- ného týmu.

Její domněnku také podpořily nálezy kamenných nástrojů z daného období v Čadu a Súdánu, které jsou nápadně podobné nástrojům ze stejné doby nalezeným v Libyi.

Dosud se za stezku do Orientu pokládala cesta údolím řeky Nilu nebo úžinou Bab-el-Mandab přes Rudé moře z Afrického rohu na Arabský poloostrov. Podle genetických rozborů se totiž člověk žijící mimo Afriku vyvinul na východní části černého kontinentu před 60 až 70 tisíci lety.

Nálezy kostí v izraelském Es Schulu a Kafzehu staré asi sto tisíc let svědčí o dřívější přítomnosti člověka. Byla to však jen krátká expanze z Afriky, protože před 75 tisíci lety ho vytlačil člověk neandertálský. O 30 tisíc let později se ovšem homo sapiens oblasti zmocnil definitivně.