Očekávali ochranu, které se nakonec nedočkali. Afghánští učitelé a jeden tlumočník se serveru BBC v exkluzivních rozhovorech svěřili, že po nástupu Tálibánu k moci se kvůli svému spojení s britskou vládou bojí o své životy.

Strach o život

Bývalý učitel Ammar má jednu z nejcennějších věcí, kterou vlastní, schovanou v bílé igelitové tašce. Před zraky tálibánských vojáků v ní ukrývá dokumenty, mezi kterými je dvouletá smlouva s Britskou radou a další doklady, které ho spojují s Velkou Británií. Malý svazek papírů by jemu a jeho rodině měl zajistit přesun do bezpečí. Zatím se ale kvůli své práci bojí o svůj život.

„Vyučovali jsme v Afghánistánu o kultuře a historii Spojeného království a jeho hodnotách. Kromě angličtiny jsme učili také o rovnosti, rozmanitosti a inkluzi. Podle jejich [tálibánské] víry je to však v rozporu s islámem a tudíž nezákonné. Proto si myslí, že jsme zločinci a musíme být potrestáni. Proto se cítíme ohroženi," uvedl vystrašený muž.

Už jednou se sám ocitl v nebezpečné situaci, a to když ho zadrželi vojáci Tálibánu. „Naštěstí u mě doma ani v telefonu nenašli žádné důkazy,“ vylíčil. I tak podle něj ale pronásledování nekončí.

Diskriminace a zrada

Podobných učitelů, kteří spolupracovali s Britskou radou a zůstali v Afghánistánu, je více než stovka. Týká se to také učitelky Noorii. Někteří Afghánci měli podle ní extremistické myšlenky a často nesouhlasili s tím, co učila. Považovali ji a další učitele za špiony Spojeného království. Také ona a její rodina je kvůli vládě Tálibánu v nebezpečí. A to i přes vyhlášení všeobecné amnestie Tálibánem. Tálibové totiž významné lidi, kteří spolupracovali s bývalým režimem, zabíjejí. Organizace spojených národů (OSN) už zdokumentovala na sto šedesát případů odvetných vražd.

Lídr teroristické skupiny Al-Káida Ajmán Zavahrí
Klíčový muž 11. září: Kdo byl vůdce Al-Káidy Ajmán Zavahrí

Nooria také obviňuje Britskou radu z diskriminace zaměstnanců. Zatímco pracovníky v kancelářích přestěhovali, je nechali na místě. Nooria a další učitelé nyní požádali o přesídlení na základě britského programu Afghan Citizens Resettlement Scheme. O předchozím programu nazvaném Afghan Relocation Assistance Policy (ARAP) jim Britská rada ani neřekla.

Ministerstvo zahraničních věcí přesto tvrdí, že na přesídlení v rámci programu ARAP mají učitelé nárok, avšak neexistuje odpověď na otázku, jak dlouho to bude trvat. „Pouze v případě, že kontraktor zemře, by mohli podniknout rychlé kroky,“ myslí si Ammar.

Tálibán v Kábulu slaví roční výročí od ovládnutí země.Tálibán po nástupu k moci sliboval mírnější režim. Realita je však odlišná. Režim dále zakazuje dívkám vzdělání nebo je nutí do sňatků se staršími muži.Zdroj: Profimedia

Silné nebezpečí a obavu o svůj život cítí také bývalí afghánští tlumočníci. Server BBC informuje, že Jaffer byl zaměstnaný jako vedoucí poradce pro realizaci rozvojových projektů podporovaných britskou vládou v Afghánistánu. Pracoval přitom jak pro britské společnosti, tak pro americkou vládu. Ještě před rokem kvůli tomu dostával od Tálibánu výhružky smrtí. Obviňovali ho, že je špionem cizích vlád a bude zabit za „zradu islámské víry“. Kvůli stresu nemůže spát, jeho žena trpí depresemi a ze strachu nepouští své děti do školy.

Riskovali životy pro zemi, která je opustila

Jafferovi bylo zamítnuto zvláštní přistěhovalecké vízum z USA, a to kvůli tomu, že nebyl schopen získat doporučující dopis od svého nadřízeného, který zemřel na covid-19. Při chaotické evakuaci poté, co se Tálibán chopil moci v Afghánistánu, seděl s manželkou a malými dětmi šest hodin v přistaveném autobuse před letištěm. Ani tak se nedostal ze země pryč. „Nemám na světě žádné místo, kde bych mohl žít bezpečně a důstojně," řekl chvějícím se hlasem Jaffer.

Jeden z protestů v Kábulu proti vládě Tálibánu. Ilustrační foto.
Sexualita dle Tálibánu. Situace afghánských LGBT komunit se dramaticky zhoršila

Další Afghánce, se kterými novináři BBC mluvili, spojuje pocit zrady. Jsou přesvědčeni, že země, pro kterou riskovali své životy, je nechala na pospas osudu.

Přestože britská vláda loni v srpnu evakuovala patnáct tisíc lidí a od té doby dalších pět tisíc, další tisícovky na možnost opustit zemi stále čekají. „Bývala jsem hrdá na to, že pracuji pro britskou vládu. Ale teď toho lituji. Přála bych si, abych pro ně nikdy nepracovala, protože si neváží našeho života a naší práce a krutě nás opustili,“ uvedla Nooria.

Život žen v Afghánistánu rok poté, co moc převzal Tálibán:

Zdroj: Youtube

Tálibán je islámské radikální hnutí, vládnoucí v Afghánistánu. Patnáctého srpna to byl přesně rok ode dne, kdy ozbrojenci ovládli prezidentský palác v Kábulu a posléze vyhlásili Islámský emirát Afghánistán. Tálibán po nástupu k moci sliboval mírnější režim, včetně neupírání vzdělání afghánským dívkám. Realita je však od jejich slibů diametrálně odlišná. Tálibán dále zakazuje dívkám vzdělání či je nutí do sňatků se staršími muži. Kromě toho zabíjí údajné nepřátele režimu. Těla některých z nich navíc vystavuje jako odstrašující příklad.