Pravoslavní věřící barví vajíčka a pečou kuliče a paschy, obdoby obvyklejších mazanců. Pro ně totiž nejdůležitější křesťanské svátky Velikonoce teprve vrcholí. Do chrámů se chystají i ruští politici.

Více než sedmdesát procent Rusů se hlásí k pravoslaví. Počet aktivně věřících je ve skutečnosti mnohem menší. Velikonoce však patří ke svátkům, kvůli kterým se do chrámů vydávají i lidé, kteří své vyznání běžně nepraktikují.

Největší pozornost Rusů se dnes upíná ke katedrále Krista Spasitele v Moskvě, kde velikonoční pobožnost slouží nejvyšší představitel pravoslavné církve patriarcha Alexij II. Na jeho bohoslužbu se do chrámu vydá tradičně i současný ruský prezident Vladimir Putin s rodinou.

Doprovodí ho nově zvolená hlava státu Dmitrij Medveděv, jehož prezidentskou kandidaturu požehnal patriarcha před konáním referenda v březnu letošního roku.

Oba politici otevřeně podporují pravoslavnou církev, kterou Rusové vnímají jako státní náboženství.

Úzkému spojení církve a Kremlu se však dostává kritiky jak z řad představitelů těch náboženství, která se v Rusku netěší takové popularitě jako pravoslaví, tak i od některých pravoslavných duchovních. Varují totiž před zneužíváním autority pravoslavné církve státním aparátem.

S kladným vztahem k tradiční církvi se netajil již bývalý šéf Kremlu Boris Jelcin. Vztahy mezi světskou a náboženskou mocí se však výrazně utužily až během Putinovy vlády, již moskevský patriarchát výrazně podporuje.

Navázání na tradici se totiž stalo součástí Putinovy vládní taktiky vedoucí ke stabilizaci země po rozpadu Sovětského svazu.Pravoslavné církvi není spojení se státní mocí cizí. Za vlády Petra Velikého proběhly rozsáhlé reformy, které mu umožnilycírkevní moc usměrňovat.

Přestože sami Rusové vnímají pravoslavnou církev jako součást Ruské kultury, její zesvětštění většina kritizuje.