Zatímco v létě 1945 se Evropa již řadu týdnů těšila z konce nejhoršího ozbrojeného konfliktu v historii, na druhém konci světa, v jihovýchodní Asii, boje i nadále pokračovaly. V květnu 1945, v době ukončení války v Evropě, Japonci ovládali Thajsko, Malajsko, Indočínu, větší část Indonésie, rozsáhlé oblasti ve východní Číně, Mandžusko, Koreu a některé tichomořské ostrovy.

Přestože Američané postupně dobývali jeden pacifický ostrov za druhým, Japonsko, které válku s USA vyvolalo a které během války obsadilo řadu asijských zemí, kde zavedlo barbarskou krutovládu, odmítalo zápas vzdát. V zatvrzelém postoji jej nedokázaly zviklat ani nálety amerického letectva, které v průběhu války vážně poškodily na 67 japonských měst, včetně Tokia.

Za těchto okolností zvažovali představitelé Spojených států možnost přimět císaře Hirohita ke kapitulaci silou. Velení armády proto vypracovalo návrhy operací Olympic a Coronet, jejichž cílem bylo dobýt hlavní japonské ostrovy Kjúšú a Honšú. Podle odhadů se měly ztráty na životech jen na straně USA pohybovat v řádu statisíců mužů. Koncem července 1945 vyslali Spojenci ze svého zasedání v Postupimi Japonsku poslední varování. Buď bezpodmínečná kapitulace, nebo „okamžité a naprosté zničení". Tokio přešlo ultimátum mlčením, načež americký prezident Harry S. Truman sáhl ke krajnímu řešení. Tím bylo použití nového druhu zbraně – atomové bomby.

Japonské velení v čele s císařem nepřiměla ke kapitulaci ani první bomba svržená na Hirošimu, která město srovnala se zemí a připravilo o život na 80.000 lidí. Až zkáza druhého města, přístavu Nagasaki, přiměla Japonsko k přistoupení na požadavky Spojenců. Bezpodmínečnou kapitulace Hirohito oznámil národu v rozhlase, Japonci tak vůbec poprvé v dějinách uslyšeli hlas svého císaře. Podpisem Tokio stvrdilo porážku 2. září v Tokijském zálivu na palubě americké bitevní lodi USS Missouri.

Japonský premiér vyjádřil zármutek nad oběťmi druhé světové války
Japonský premiér Šinzó Abe včera vyjádřil hluboký zármutek nad všemi oběťmi druhé světové války. Svá slova pronesl u příležitosti 70. výročí bezpodmínečné kapitulace Japonska. Projev předsedy vlády bedlivě sledovaly zejména sousední země jako Čína a Jižní Korea, které trpěly pod japonskou okupací.

Ve své řeči vysílané živě v televizi Abe uznal, že Japonsko ve válce způsobilo „nezměrné škody a utrpení" nevinným lidem. „U příležitosti 70. výročí války bych se rád hluboce poklonil duším všech, kteří zahynuli doma i v cizině. Chtěl bych vyjádřit hluboký zármutek a upřímnou soustrast," prohlásil Abe.

Japonský premiér v projevu zmínil omluvy, které Tokio v minulosti za své kroky vyjádřilo, nicméně sám se oficiálně neomluvil. Zdůraznil touhu Japonska posunout se kupředu s tím, že „poučení z minulosti zůstane hluboko v našich srdcích".

„Japonsko opakovaně vyjádřilo pocity hluboké lítosti a upřímné omluvy za své činy během války," řekl Abe. „Takový postoj vyjádřený předchozími vládami zůstane neotřesitelný i do budoucnosti," do­dal.

Japonsko by podle Abeho mělo čelit své historii zpříma. Jak nicméně poznamenal, více než 80 procent obyvatel země se narodilo až po válce. A země nesmí dopustit, aby „naše děti, vnoučata a další generace, které přijdou a které nemají s válkou nic společného," musely v omluvách pokračovat.

„Historie je krutá. To, co se stalo, nelze odčinit," uvedl premiér v pětadvaceti­minutovém projevu. Slíbil přitom, že Japonsko už „nikdy nepovede žádnou válku".

Podle čínské státní agentury je Abeho prohlášení „rozmělněná omluva" a jde o „pochroumaný začátek budování důvěry mezi sousedními státy". „Abe se svými jazykovými triky našlapoval na tenkém ledě, na jednu stranu se pokoušel potěšit svou pravicovou základnu, na druhé se snažil vyhnout dalšímu poškození vztahů Japonska s jeho sousedy," uvedla agentura a kritizovala, že japonský premiér nepřednesl „jednoznačnou omluvu".

Jižní Korea prý na projev bude reagovat teprve poté, až ho detailně analyzuje. Jihokorejské ministerstvo zahraničí zatím pouze uvedlo, že upřímné jednání Japonska je „mnohem důležitější než cokoli jiného". Naznačilo tak, že pouhá slova nestačí, uvedla agentura Reuters.

V roce 1995 vyjádřil zásadní omluvu za kroky Japonska tehdejší premiér Tomiiči Murajama. Ve své řeči tehdy hovořil o „upřímné omluvě" a vyjádřil „hlubokou lítost" nad japonskou „koloniální vládou a agresí". O deset let později podobná slova použil i premiér Džuničiró Koizumi. Svým asijským sousedům se omluvil za příkoří, která jim Japonsko způsobilo za druhé světové války, a vyjádřil hlubokou lítost nad tím, jak se k nim jeho země tehdy chovala.

Japonsko si připomnělo 70 let od kapitulace, císař mluvil o vině

Japonsko si dnes v den 70. výročí kapitulace země na konci druhé světové války připomnělo miliony mrtvých, přičemž císař Akihito na hlavní vzpomínkové akci v Tokiu hovořil o pocitu viny a naději, že se s ohledem na něj podobný konflikt nikdy nebude opakovat. Jedenaosmdesátiletý monarcha se tak odchýlil od oficiálních formulací minulých let, což japonská média vykládají jako reakci na páteční projev premiéra Šinzóa Abeho. Ten sice vyjádřil hluboký zármutek nad oběťmi války, zároveň ale řekl, že země by se neměla za svou historii stále dokola omlouvat.

„Když hledím na naši minulost a připomínám si pocit hluboké viny nad poslední válkou, pak upřímně doufám, že se válečné hrůzy nikdy nebudou opakovat," řekl císař poté, co si davy lidí po celé zemi v poledne minutou ticha připomněly mrtvé. Akihitův otec, císař Hirohito, vyhlásil kapitulaci Japonska 15. srpna 1945 v rozhlasem přenášeném projevu.

Pravicový premiér Abe v pátek poněkud rozladil představitele sousedních států, které Japonsko během války okupovalo, když sice uznal, že Japonsko ve válce způsobilo „nezměrné škody a utrpení" nevinným lidem, ale neomluvil se za ně. Země podle něj nesmí dopustit, aby „naše děti, vnoučata a další generace, které přijdou a které nemají s válkou nic společného," musely v omluvách pokračovat.

Politováníhodné pasáže

Podle čínské státní agentury je Abeho prohlášení „rozmělněná omluva" a jde o „pochroumaný začátek budování důvěry mezi sousedními státy".

Jihokorejská prezidentka Pak Kun-hje pak dnes řekla, že Abeho projev obsahoval některé „politováníhodné pasáže". „Dějiny nelze zastírat, zůstanou živé prostřednictvím svědectví současníků," řekla na ceremonii v Soulu. Vyzvala také Japonsko, aby „v co nejkratší době" vyřešilo otázku zneužívání žen japonskými vojáky jako sexuálních otrokyň.

Výročí konce války si dnes připomněla i Severní Korea hlučnou, ale pokojnou slavností v Pchanmundžomu v pohraničním demilitarizovaném pásmu oddělujícím sever a jih poloostrova. Ženská kapela složená z příslušnic severokorejské armády tam pochodovala jen několik metrů před přihlížejícími jihokorejskými a americkými vojáky.

Pchjongjang a Soul se nedokázaly dohodnout na společných oslavách konce japonské okupace. KLDR v rámci oslav do hlavního města povolala spřátelené skupiny zahraničních Korejců. Zúčastnili se řady veřejných shromáždění, která byla spíš než válečnému výročí věnována oslavě severokorejského vůdce Kim Čong-una.

Severokorejské slavnosti v demilitarizované zóně se obešly bez incidentů. Severní Korea ale jihu pohrozila útokem, pokud nezanechá nepřátelské propagandy mířící na severní stranu ostrova. Z tlampačů tam údajně přes demilitarizované pásmo zaznívala protikomunistic­ká hesla.

Vzpomínkový akt se konal také v Pearl Harboru na Havaji, kde se akce zúčastnili starostové měst a velitel americké pacifické flotily. Japonský útok na přístav v roce 1941 přivedl USA do války. Zároveň se ceremonie konala také v Honolulu a japonské Nagaoce, odkud pochází japonský admirál Isoroku Jamamoto, který naplánoval útok na havajskou základnu. Nagaoka je také sesterským městem Honololu. USA toto japonské město bombardovaly v posledních válečných týdnech a zabily tam 2000 lidí.