„Nenech svou matku opustit dům,“ uslyšela jednoho dne ráno v telefonu sedmnáctiletá Astha Sinhaaová z Indie. Hlas patřil její tetě. Dívka se v polospánku vydala do vedlejší místnosti, kde našla svou matku, plačící a na pokraji zhroucení. Dříve nebojácná a veselá Bhoomi Sinhaaová, uznávaná právnička z Bombaje, se změnila v trosku.

Dceři zběsile nadiktovala, kde najde důležité dokumenty, a snažila se dostat ze dveří. Astha si však vzpomněla na slova své tety, která slyšela ve sluchátku. „Nespouštěj ji z očí. Protože jinak se zabije.“

Ilustrační foto Indky
Svět je v šoku: Muž na rušné ulici v Dillí ubodal přítelkyni, nikdo jí nepomohl

Sinhaaová se nikomu nesvěřila, že žije už měsíce v koloběhu obtěžování a psychického mučení věřitelů. Dcera tak neměla tušení, že se její matka stala obětí celosvětového podvodu s půjčkami, který využívá vydírání a studu lidí k dosažení zisku. A ničí přitom životy.

O kauze predátorských úvěrů, která sahá minimálně do čtrnácti dalších zemí, tento týden informovali reportéři BBC.

Obchodní model podvodníků je jednoduchý. Aplikace slibuje okamžitou půjčku. Když si ji však člověk stáhne do telefonu, sesbírá jeho kontakty, fotografie a další osobní informace. Ty pak poslouží k jedinému účelu - jako prostředky k vydírání, pokud dlužník nezaplatí, a v některých případech i pokud půjčené peníze vrátí.

Začal psychický teror

V roce 2021 si Sinhaaová půjčila 47 tisíc rupií, v přepočtu asi 13 tisíc korun. Z pracovních příjmů pak chtěla brzy vše splatit. Peníze dorazily do pěti minut, s odečtenými poplatky. Půjčku měla splatit do týdne, už pátý den se ale ozval věřitel, aby zaplatila hned. Půjčila si proto ještě z jiné aplikace a pak z další. Dluh a úroky stoupaly. Nakonec samoživitelka dlužila přes půl milionu korun.

Tehdy začal teror. Aniž by o tom žena věděla, její citlivé údaje stažené aplikací věřitelé poskytli operátorům v call centru na vymáhání dluhů. V něm jsou podle BBC zaměstnanci vyzbrojeni kompromitujícími daty a pečlivě vycvičeni k obtěžování a vydírání dlužníků.

BBC zdokumentovala podvod ničící životy po celé Indii:

Zdroj: Youtube

Operátoři začali právničku vydírat a zahrnovat urážkami. Volali až 200krát denně. Vyhrožovali, že všem jejím známým řeknou, že je zlodějka a děvka. Tvrdili, že vědí, kde bydlí, a dokonce jí poslali fotky mrtvého těla jako varování. A i když zaplatila, tvrdili, že lže.

Půjčila si postupně od přátel, rodiny a nakonec i z dalších aplikací. V noci se modlila, aby nikdy nepřišlo ráno a s ním další telefonáty.

Zfalšovanou nahou fotku poslali všem

Sinhaaové se nakonec podařilo všechny peníze splatit, ale jedna konkrétní aplikace, Asan Loan, nepřestávala volat. A pak přišla kolegovi na mobil její nahá fotka. Fotografie byla jasný podvrh, právničku to však naplnilo znechucením a hanbou. Stejnou fotku dostaly i všechny její kontakty.

V tu chvíli se žena zhroutila. „Ve vteřině jsem ztratila sebeúctu, důstojnost. Cítila jsem se nečistá,“ svěřila se novinářům. Právě tehdy ji poprvé napadlo vyřešit problémy sebevraždou.

Specialisté na duševní zdraví tvrdí, že hlavním důvodem sebevražd Indek je rozmáhající se domácí násilí.
V Indii se každých 25 minut zabije jedna žena v domácnosti. Důvody jsou děsivé

Podle zjištění BBC nebyla jediná. Hasič, oceňovaný hudebník, rodiče dvou malých dětí i čtyři teenageři. Ti všichni se stali obětí podvodu, o kterém se báli mluvit, a který je každodenně trýznil natolik, až si vzali život. Kvůli neetickým půjčkám a následnému psychickému nátlaku se jen v Indii podle BBC zabilo nejméně šedesát lidí.

Pachatelé zatím zůstávají z velké části anonymní. BBC se však podařilo vystopovat muže, který krátce pracoval jako operátor pro vymáhání dluhů. „Mnoho lidí plakalo, vyhrožovali, že se zabijí. V noci mě to pronásleduje,“ řekl muž pod pseudonymem Rohan.

Chovej se slušně, nebo dostaneš

Právě Rohan se novinářům rozhodl pomoci s odhalením podvodníků. Několik týdnů strávil v call centrech a vše tajně natáčel. Ve dvou společnostech - Majesty Legal Services a Callflex Corporation - zaznamenal přes stovku případů obtěžování a psychického týrání klientů.

„Chovej se slušně, nebo dostaneš,“ kříčí na záznamu do telefonu pracovnice a poté dlužníka obviní z incestu. Další operátor navrhuje, aby klient pro splacení dluhu prodával vlastní matku či sestru pro sexuální služby.

Při on-line nakupování by lidé neměli zapomenout na obezřetnost
Šmejdi lákají od lidí údaje na internetových bazarech. Pak jim vyčistí konto

V sídle Callflex Corporation nedaleko Dillí pak byl svědkem podobných scén. Rohan si přitom všiml, že nejde o nepoctivé zaměstnance, kteří by jednali na vlastní pěst. Naopak byli pod přímým dohledem manažerů.

„Platí, aby se vyhnuli hanbě. Většinou v jejich kontaktech najdeš alespoň jednu osobu, která jim může zničit život,“ řekl Rohanovi jeho nadřízený, Vishal Chaurasia.

Nezaplatí, je mrtvá

Podobné praktiky zničily život i čtyřiadvacetileté úřednici Mounice Kirniové. Před třemi lety si půjčila necelé tři tisíce korun, její dluh se však vyšplhal na třicetinásobek. Když dívka nátlak nevydržela a vzala si život, policie v jejím telefonu našla stovky vulgárních zpráv.

„Proč nám neřekla, co se děje? Peníze jsme mohli snadno zařídit,“ plakal před reportéry dívčin otec Kirni Bhoopani.

Vánočně vyzdobená obchodní centra lákají. Je ale důležité si uvědomit, kolik chcete za dárky utratit. Rozhodně by se lidé kvůli svátkům neměli zadlužovat.
Nezadlužujte se kvůli Vánocům. Dárky se omrzí, dluhy zůstanou, varují experti

Nejvíce naštvaný je na ty, kdo jsou za smrt jeho dcery zodpovědní. „Když zemřela, pořád volali. Byli sprostí, řekli nám, že musí zaplatit. My jim odpověděli, že je mrtvá,“ popsal muž.

V daném call centru v té době pracoval i muž jménem Hari (jméno redakce BBC pozměnila). Ten neetické chování operátorů potvrdil.

Dělejte, co máte, řekl šéf

Když podle Hariho začaly přicházet první zprávy o sebevraždách klientů, zaměstnanci šli za svým nadřízeným, Parshuramem Takvem, zda mají s výhrůžkami přestat. Jejich šéfa to rozzuřilo. „Dělejte, co máte,“ řekl jim.

Podle BBC za jedním z podvodů stojí právě Takve, který spolu s manželkou založil firmu na vymáhání půjček. V dubnu 2022 byla dvojice obviněna z vydírání, zastrašování a navádění k sebevraždě. Po propuštění na kauci se po nich slehla zem.

Šmejdi nejčastěji využívají důvěřivosti seniorů
Šmejdi řádí. Čtyři z pěti prodejců energií jsou podvodníci, zjistili inspektoři

Stopy lichvářů často vedou k čínským investorům. Strůjcem další podobné společnosti je muž jménem Li Xiang. V roce 2021 byly dvě z jeho firem vyšetřovány indickou policií. Úvěrové aplikace vlastní v Indii, Mexiku a Kolumbii, expanduje ale do celého světa.

I s ním se BBC spojila pod záminkou zájmu o investici. „Máme i záznamy jejich hovorů. Lidé jsou před námi prakticky nazí,“ vyjádřil se na adresu dlužníků.

Neděláme nic nezákonného, brání se

Sinhaaová kvůli praktikám věřitelů přišla o přátele i část příbuzných. Ono ráno, kdy jí dcera rozmluvila sebevraždu, se konečně rozhodla bránit. Podala oznámení na policii, změnila si číslo a zbavila se SIM karty. Podporu našla také v online komunitě lidí, kteří se stali oběťmi podvodů s půjčkami.

Policie si však s vyšetřováním dává na čas, a ani většina zmíněných společností se na dotaz BBC k nařčením nevyjádřila. Pouze Li Xiang a Majesty Legal Services popřeli, že by shromažďovali citlivé údaje klientů, nebo k vymáhání půjček používali vydírání. Dodržují prý veškeré místní zákony.

Jak fungují predátorské úvěry:

Zdroj: Youtube

Do dluhové pasti se mezitím na celém světě dostávají další lidé, kteří netuší, jak aplikace s půjčkami nakládají s jejich citlivými daty.

Evropská ochrana před predátory

Jak zamezit predátorským půjčkám, řeší i úřady v Evropě. Evropský parlament v září schválil novou směrnici CCD2, která má lidem umožnit lépe odlišit férové poskytovatele půjček od těch predátorských.

Směrnice například rozšiřuje informační povinnosti finančních institucí vůči zájemcům o úvěr, ověřovat se mají více také příjmy a výdaje žadatele. Regulace dopadne i na takzvané peer-to-peer půjčky, tedy půjčování lidem od lidí skrze online platformy.