Změnu názvu museli Makedonci posvětit v referendu, které se konalo na konci září. Přestože se drtivá většina vyslovila pro, bylo referendum kvůli nízké účasti označené za neplatné, vláda premiéra Zorana Zaeva přesto změnu schválila 8. října.

Výsledky makedonského referenda neplatí kvůli nízké účasti
Referendum o změně názvu Makedonie neplatí. Nezúčastnilo se ho dost lidí

V parlamentu pak pro ústavní změnu hlasovalo 80 ze 120 poslanců a to přesto, že hlavní opoziční strana VMRO-DPMNE dohodu mezi Aténami a Skopje označuje za protiústavní. Vládě se však po dlouhé parlamentní debatě podařilo na svou stranu získat osm opozičních poslanců, aby dosáhla na požadovanou dvoutřetinovou většinu. Pokud by se to nepodařilo, hrozil premiér předčasnými volbami.

„Dnes je pro tuto zemi historický den,“ řekl po hlasování premiér Zoran Zaev. „Makedonie bude součástí evropské rodiny, naše sny a vize pro lepší život v lepší zemi budou splněny.“

Zoran Zaev
Řekové vykážou čtyři ruské diplomaty. Upláceli odpůrce dohody s Makedonií

„Velký den pro demokracii ve Skopje,“ napsal na svém twitteru Johannes Hahn, komisař EU.

Proces při přijímání ústavních změn je však dlouhý a vyžaduje několik dílčích hlasování, přičemž to páteční je jen první etapou. Proces by měl být dokončen nejpozději do ledna.

Hlasovat bude i řecký parlament

Jakmile Makedonie formálně změní ústavu, musí dohoda projít také řeckým parlamentem. I zde však dohoda u některých stran naráží na silný odpor a ohrožena je existence samotné vlády.

Řecký ministr obrany Panos Kammenos, který stojí v čele malé pravicové strany Nezávislí Řekové, hrozí, že opustí koalici, pokud bude hlasování v Řecku pokračovat.

Řecký premiér Alexis Tsipras vítá makedonského předsedu vlády Zorana Zaeva ve vesnici Psarades, kde byla dohoda podepsána.
Řecko a Makedonie uzavřely spor o jméno a oficiálně podepsaly dohodu