„Dánsko by nemělo být magnetem pro žadatele o azyl," prohlásila ministryně pro integraci Inger Stöjbergová. Ta spolu s Rasmussenem uvedla, že balíček obsahuje celkem 34 opatření, která se věnují pěti hlavním oblastem. Těmi jsou změna podmínek pro žadatele, lepší deportační možnosti neúspěšných uchazečů o azyl, větší pravomoci úřadů pro ubytování a zadržování běženců, více nástrojů pro policii, aby mohla kontrolovat příjezd migrantů, a uvolněné požadavky, na jejichž základě musí obce ubytovávat běžence.

Rasmussen například řekl, že jeho vláda s ohledem na nedostatečné kapacity povolí migranty ubytovávat ve stanových táborech. Již v příštím týdnu budou stany postaveny v severodánském městě Thisted.

Povolení k pobytu

Rasmussen dále řekl, že běžencům výrazně zkrátí povolení k pobytu, které nyní činí pět let. Ti, kteří mají nárok na uprchlický status podle konvencí OSN, dostanou tříleté povolení k pobytu, ostatní s nárokem na jinou formu ochrany pak dvouleté.

Dánsko letos očekává asi 15.000 žadatelů o azyl. Naopak Švédsko, které je k uprchlíkům štědřejší a otevřenější, předpokládá asi 190.000 žadatelů o azyl. Švédsko nicméně od čtvrtka zavedlo dočasné hraniční kontroly na jihu země, aby znemožnilo migrantům procházet do Norska a Finska. Migranti tedy musí na hranicích formálně požádat o azyl, pokud to odmítnou, musí se vrátit zpět.

Nové opatření na hranicích chystá také Norsko, které připravuje ve zrychleném řízení zákon pro okamžité odmítání migrantů, kteří nemají nárok na mezinárodní ochranu. To by mohl být případ běženců, kteří přicházejí takzvanou severní trasou přes Rusko. Většina z nich má totiž potřebné doklady, které jim umožňují pobývat v Rusku, proto by je mohli norští policisté na hranicích odmítat. V nadcházejícím týdnu by měl o normě hlasovat parlament.