Prezident Iráckého Kurdistánu Masúud Barzáni v úterý prohlásil, že Kurdové v referendu o nezávislosti hlasovali "ano". V hlavním městě irácké kurdské oblasti Erbílu také vypukly už v pondělí v noci oslavy. Lidé tančili na náměstích, ulice byly plné kurdských červeno-bílo-zelených kurdských vlajek a nechyběly ani ohňostroje. Problém je ale v tom, že kromě iráckých Kurdů si nezávislý Kurdistán nikdo nepřeje.

Barzáni tvrdí, že hlasování není závazné a má jen poskytnout kurdské vládě mandát pro jednání s Bagdádem a sousedními zeměmi o mírovém odchodu z Iráku. Irácká vláda ale v úterý jednoznačně vyloučila, že by byla ochotna jednat o možném oddělení kurdského severního Iráku. "Nejsme připraveni vést o výsledcích referenda jakoukoli diskusi, protože je neústavní," řekl podle Reuters irácký premiér Haider al-Abadi.

Vůči referendu se bouří i okolní muslimské státy. Turecko, jehož vlastní kurdská menšina v uplynulých desetiletích opakovaně povstala, pohrozilo iráckým Kurdům hospodářskými sankcemi i možnými odvetnými vojenskými akcemi. 

"Rozhodnutí o tomto referendu, přijaté bez jakékoliv konzultace, je zrada," uvedl turecký prezident Tayyip Erdogan. Poté zopakoval hrozbu, že nechá uzavřít potrubí, které přes Turecko přepravuje ze severního Iráku stovky tisíc barelů ropy denně, a prohlásil, že "iráčtí Kurdové budou hladovět, jestliže Turecko přistoupí k sankcím". Kromě ekonomických dopadů pohrozil i možnými vojenskými opatřeními. Turecko přitom představuje pro severní Irák hlavní spojení se světem.

Irán, v němž rovněž žije početná kurdská menšina, poslal nad kurdskou oblast své stíhačky, aby demonstroval svou sílu (navzdory tomu vyšly do ulic tisíce Kurdů, aby vyjádřili podporu referendu). 

Referendum tak vyvolalo obavy z nového regionálního konfliktu a z destabilizace vojenské koalice, ustavené pod vedením Spojených států k boji s Islámským státem. Kvůli tomu se příliš nelíbí ani USA a evropským mocnostem. Mluvčí Bílého domu Sarah Sandersová k referendu uvedla: "Doufáme, že pro sjednocený Irák zničí Islámský stát a zatlačí Írán." Zástupci americké administrativy podle Reuters uvedli, že rozhodnutí uspořádat referendum je "hluboce zklamalo", ale současně dodali, že vztahy s Iráckým Kurdistánem se pro USA nemění. 

Také Evropská unie vyjádřila politování nad tím, že Kurdové neuposlechli výzvu k pozdržení referenda a konstatovala, že jednotný Irák je nadále pro řešení hrozby Islámského státu zcela zásadní. Také ruská vláda podpořila územní celistvost Iráku a vyjádřila svůj nesouhlas s kurdským odštěpením. Stejný postoj zaujala i Británie. "Prioritou musí zůstat porážka Daeš a obnovení stability v osvobozených oblastech," uvedl britský ministr zahraničí Boris Johnson, který vyzval všechny strany, aby se zdržely provokativních prohlášení a kroků kvůli vyhlášení referenda, přičemž připomněl i to, že britská vláda s referendem nesouhlasila.